ČR byla v 1. čtvrtletí pátá na světě v nákupech zlata

Zlato. Foto: Pixabay

Česko bylo za první čtvrtletí letošního roku na 5. místě na světě v nákupech zlata. Česká národní banka (ČNB) ho nakoupila pět tun, loni za stejné období skončila šestá se dvěma tunami. Centrální banky byly už tradičně největšími nákupčími zlata vůbec. Světová rada pro zlato (WGC) to uvedla ve svém dokumentu, který shrnuje první letošní kvartál na světovém trhu se zlatem.

Centrální banky vytvořily nový rekord, když nakoupily 290 tun zlata, loni ve stejném období to bylo 228 tun. Největšími obchodníky byly Turecko, Čína, Indie, Kazachstán. Stabilně vysoká poptávka centrálních bank a retailových investorů přináší podle rady další prostor pro nárůst ceny zlata v letošním roce.

„Rok 2024 má potenciál přinést vyšší nárůst ceny zlata, než jsme očekávali. Poptávku táhnou vzhůru centrální banky a investoři, kteří nakupují slitky a mince,“ napsala rada v dokumentu.

„Centrální banky se na zlato v posledních dvou letech doslova vrhly a masivně jej nakupují. Motivy jsou jednoznačné. Diverzifikovat své devizové rezervy a mít v portfoliu aktivum, které bude zhodnocovat, když vzrostou geopolitická rizika, dostaví se potíže s udržitelností amerického dluhu a bude oslabovat role dolaru ve světovém finančním systému,“ řekl ČTK analytik obchodníka se zlatem Golden Gate CZ Pavel Ryba. Centrální banky si podle něj uvědomují, že zvýšená inflace potrvá velmi pravděpodobně po delší období, a to zlatu velmi prospívá.

Na začátku dubna se cena zlata vyšplhala k historickým maximům, když přesáhla 2430 dolarů za troyskou unci. Korekce ceny, která poté přišla, je podle WGC znakem zdravého vývoje a impulsem pro další nákupy.

Celosvětové investice do zlatých slitků a mincí, které bývají doménou drobných investorů, dosáhly objemu 312 tun. To znamená meziroční nárůst o 3 % a o 17 % nad pětiletý průměr.

Chování investorů se ale změnilo. Ti západní byli historicky přitahováni rostoucí cenou a měli obvykle tendenci nakupovat během býčího trhu, zatímco na východě, který představuje zejména Indie a Čína, tradičně vyčkávají na pokles ceny. V posledním čtvrtletí se tyto role obrátily. Investiční poptávka v Asii a na Středním východě značně vzrostla, naproti tomu investoři v USA a Evropě zvolili odlišný přístup. Řada lidí tam vybírala své zisky a odprodávala své slitky a mince zpět, upozornila rada.

ČNB v prvním čtvrtletí měla ke konci března v rezervách 1,144 milionu troyských uncí, což odpovídá 35,58 tuny. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci toho roku ho měla v rezervách 385 000 troyských uncí, tedy zhruba 11,97 tuny.

Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Zlato by potom představovalo zhruba 5 % celkových devizových rezerv ČNB. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad.