ČNB zlevnila peníze, ale opatrně
Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,50 % a lombardní sazby na 4,50 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 9. května 2025. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb na stávající úrovni.
„Nová makroekonomická prognóza sekce měnové, která byla dnes /ve středu 7. května/ publikována, předpokládá rovněž snížení úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku následované jejich přibližnou stabilitou,“ píše ČNB ve svém prohlášení.
V letošním roce výrazně klesly světové ceny surovin a mezinárodní instituce snížily prognózy růstu světové ekonomiky. V domácí ekonomice ale zůstává zvýšený růst cen služeb. Růst mezd je rovněž nadprůměrný. Výrazněji rostly i ceny nemovitostí, konstatuje ČNB. „Tyto faktory představují rizika pro dlouhodobou cenovou stabilitu. Proto je dnešní krok jen velmi opatrný a měnová politika zůstává a zůstane nadále přísná – reálné sazby ex post i ex ante jsou zřetelně kladné. Přetrvávající silnější inflační tlaky z domácí ekonomiky omezují prostor pro další snižování sazeb,“ vyhodnotili bankéři.
ČNB také zdůraznila, že nejsou známy dopady změn v globální ekonomice, zejména v mezinárodním obchodu. „Konkrétní podoba těchto změn není známa. Také jejich vliv na hospodářský růst a cenový vývoj ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zůstává nejistý. Neznámá je rovněž budoucí reakce fiskální politiky a velkých centrálních bank. Bankovní rada však při svých úvahách pracuje s různými scénáři možného vývoje,“ napsala v prohlášení.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi USA a EU.
Podle predikce ČNB se inflace bude po zbytek letošního a příštího roku pohybovat v tolerančním pásmu, zůstane ale mírně nad inflačním cílem 2 procenta. V průměru letos dosáhne 2,5 % a v příštím roce klesne na 2,2 procenta. Podle včerejšího rychlého odhadu ČSÚ klesla dubnová inflace na 1,8 %. „Hodnocení zvýšených inflačních tlaků z domácí ekonomiky však zůstává beze změny z titulu zrychlení meziročního růstu cen služeb,“ zdůraznili bankéři.
HDP Česka podle prognózy sekce měnové letos vzroste o 2 % (stejně jako v minulé predikci) a bude tažen především spotřebou domácností. Naopak čistý vývoz bude na ekonomiku působit negativně. V příštím roce růst ekonomiky mírně zrychlí na 2,1 % (minulá predikce 2,4 %).
Na následující tiskové konferenci se guvernér Aleš Michl snažil vysvětlit, proč bankovní rada snížila úrokové sazby, i když rizika vidí stálé pro-inflační. Podle Michla prvním argumentem je, že i přes další snížení zůstávají sazby ČNB stále restriktivní. Druhým důvodem jsou slabší inflační tlaky ze zahraničí, kam se pravděpodobně řadí i nižší cena ropy. Na druhou stranu se guvernér Michl nechtěl zavázat k tomu, že dnešní snížení sazeb ČNB by bylo poslední pro delší dobu. Ovšem celkově vyznění zasedání to spíše podpořilo.
„Pro další zasedání (červen, srpen) je pravděpodobné, že bankovní rada ČNB zůstane opatrná s dalším snížením úrokových sazeb. Souvisí to i s tím, že se současný cyklus snižování sazeb blíží svému konci. Peněžní trhy čekají do konce roku další 2 snížení sazeb ČNB. Finanční trhy přešly zasedání bez větší reakce. Koruna k euru se i přes výkyvy obchodovala kolem 24,9 CZK/EUR,“ zhodnotil zasedání bankovní rady Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.
„Nová prognóza ČNB ukazuje ještě na prostor pro další eventuální pokles úrokových sazeb. Výhled na průměrnou tříměsíční sazbu PRIBOR se posunul pro rok 2026 lehce dolů na 2,8 procenta. Z komunikace Aleše Michla podle nás vyplývá, že bankovní rada jako celek si také chce nechat otevřený prostor pro další snižování úrokových sazeb. Bude však postupovat ‚velmi opatrně‘ v reakci na odeznívání pro-inflačních rizik spojených s domácí ekonomikou,“ napsal ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.