ČNB snížila úrokovou sazbu, ale moc od toho nečekejme

Klientská hala České národní banky. Ilustrační foto: ČNB

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 % a lombardní sazby na 4,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech 7 členů bankovní rady. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné ode dneška. Za proinflační rizika ČNB považuje státní rozpočet, růst mezd a realitní trh.

„Není to velké překvapení, ale malé překvapení to je. Na svém prosincovém zasedání totiž ČNB přerušila sérii osmi snížení úrokových sazeb v řadě a ponechala sazby beze změn. Dalo se čekat, že během těch pár týdnů, které od posledního zasedání utekly, pohled na věc nezmění. Změnila a myslím, že nás tím trochu překvapila,“ připouští David Eim, místopředseda představenstva Gepard Finance.

ČNB začala snižovat úrokové sazby v prosinci 2023 a postupně je snížila ze 7 % na 4 procenta. Poté v prosinci 2024 cyklus snižování úrokových sazeb pozastavila. „Nově dostupné ukazatele z ekonomiky naznačují, že se prozatím nenaplňují krátkodobá proinflační rizika a vývoj zahraniční poptávky zůstává utlumený,“ zdůvodňuje banka své aktuální rozhodnutí.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila v lednu meziroční inflace 2,8 % a byla tak vyšší, než očekávala většina analytiků a než stanovuje inflační cíl ČNB. Bankovní rada nicméně ve své prognóze předpovídá celoroční inflaci 2,4 % a v příštím roce by měla klesnout na 2,1 procenta.  „Předběžný odhad inflace za leden přináší rizika ve směru mírně vyššího růstu cen v letošním roce,“ připouští ČNB. Český hrubý domácí produkt (HDP) podle prognózy ČNB letos vzroste o 2 % a bude tažen především spotřebou domácností. Naopak čistý vývoz bude na ekonomiku působit negativně. V příštím roce podle prognózy ČNB růst ekonomiky zrychlí na 2,4 procenta.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako mírně proinflační. „Rizikem ve směru vyšší inflace je větší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a cen potravin. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku inflačního působení státního rozpočtu. Proinflačním rizikem jsou také zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu,“ píše ČNB ve svém prohlášení k rozhodnutí bankovní rady. „Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik výhledu plnění inflačního cíle.“

Pokud na konci loňského roku bankovní rada vysílala signály, že letos nemusí už snižovat sazby, tak v únoru se vrací do módu, že na každém zasedání je na stole další snížení sazeb. „Podle všeho bankovní radu také příliš neznervóznělo, že inflace v lednu byla nakonec vyšší než 2,5 %, která očekávala nová prognóza,“ připomíná Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. „Hlavním protiinflačním rizikem je případně horší vývoj německé ekonomiky, který by ochladil i domácí ekonomický vývoj. Bankovní rada sleduje kroky amerického prezidenta Trumpa, ale reagovat bude, až si zanalyzuje dopady reálných kroků a tedy ČNB nebude nijak předem reagovat na vyhrocenou rétoriku.“

Na základní úrokové sazby ČNB jsou obvykle vázané úroky z hypotečních úvěrů. Tato vazba ale už déle než rok nefunguje, hypotéky zlevňují jen velmi neochotně a nepatrně. „Kdo má peníze v bance na spořicím účtu, může očekávat, že se mu podmínky o něco zhorší. A pokud někdo plánuje hypotéku, zvláštní nadšení není na místě. Úrokové sazby hypoték se od repo sazby přímo neodvíjí a není tedy důvod se domnívat, že by banky obratem úrokové sazby hypoték snížily. V tomto ohledu se zřejmě nestane vůbec nic,“ věští David Eim.

Průměrná nabídková sazba dosáhla v únoru 2025 podle Swiss Life Hypoindexu 5,11 %, což je jen nepatrný pokles oproti lednu. „Banky sice přicházejí s jarními akcemi, avšak na razantní zlevňování hypoték si Češi budou muset počkat,“ potvrzuje Milan Kříž, konzultant společnosti Swiss Life.