ČNB se základními úrokovými sazbami nepohnula

Sídlo České národní banky. Foto: Martin Fahlander na Unsplash

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes v souladu s očekáváním většiny ekonomů a analytiků nepohnula s úrokovými sazbami. Dvoutýdenní REPO sazba tak zůstává na 7 procentech, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 procentech. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady, napsala ČNB ve svém prohlášení.

„Úrokové sazby ČNB se nacházejí na úrovni, která zpomaluje růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Nicméně opačným směrem působí rychle rostoucí úvěrování státu. Při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu se reálné úrokové sazby po řadě let nacházejí na zřetelně kladných úrovních. Od ledna příštího roku budou reálné sazby kladné i v ex post vyjádření,“ vysvětluje ČNB

Poukazuje tak na dlouholetou praxi komerčních bank, kdy úroky z depozit nepokrývají inflaci, respektive neposkytují reálné zhodnocení vkladů po odečtení inflace. Reálný úrokový výnos je tak záporný a ještě navíc zdaněný 15 procenty.

Inflace pokračovala ve svém poklesu. Loni v srpnu byla 17,2 %, letos v srpnu dosáhla 8,5 %. „Nadále se ale nachází na nepřijatelných hodnotách,“ hodnotí státní banka. „Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována poblíž dvouprocentního cíle.“

ČNB vyhodnotila srpnové meziroční snížení spotřebitelských cen na 805 % jako nedostatečné, resp. příliš vzdálené jejímu inflačnímu cíli 2 procenta. Ceny průmyslových výrobců naopak po deseti měsících vzrostly o 1,8 %, což je varující. V předchozím téměř roce průmyslová inflace šla dolů stejně jako u spotřebitelů, ale v průmyslu tedy ceny opět nabírají na síle.

„První možný, i když zatím teoretický termín pro snížení sazeb je prosincový termín zasedání ČNB. Bude však velmi záležet na vývoji cen,“ komentuje dnešní rozhodnutí Bankovní rady Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „V prvním čtvrtletí příštího roku je snížení pravděpodobné, ale ani pak se nebude jednat o rychlé uvolňování měnových podmínek. Spotřebitelé a podnikatelé by výrazněji mohli pocítit snížení sazeb u úvěrů až ve druhé polovině příštího roku.“

„Nedávné zvýšení úrokových sazeb Evropské centrální banky a sázky na listopadové zvýšení sazeb Fedu oddalují okamžik prvního snížení úrokových sazeb Českou národní bankou,“ napsala ve svém komentáři Marketa Sichtarova, ředitelka poradenské společnosti Next Finance.