ČNB s úrokovými sazbami nepohnula, ECB je zvýšila

Bankovní rada České národní banky na dnešním jednání nezvýšila základní úrokovou sazbu. Ta tak zůstává na 7 procentech. Pro ponechání hlasovalo pět členů bankovní rady dva navrhovali zvýšení o půl procentního bodu. Sdělil to guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci po jednání rady. Na příštím jednání bankovní rada zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší, řekl Michl.

Na předchozích jednáních vždy viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub navrhovali růst sazeb, naposledy v prosinci rovněž o půl procentního bodu. Pro Moru bylo dnešní rozhodování o sazbách poslední, 12. února mu stejně jako členovi rady Oldřichu Dědkovi skončí šestiletý mandát.

Sídlo České národní banky. Zdroj: ČNB

Michl uvedl, že podle základního scénáře makroekonomické prognózy ČNB by nyní měla bankovní rada sazby zvýšit a následně znovu snížit. Bankovní rada ale projednala i alternativní scénář, který počítá se stabilitou sazeb na současné úrovni po delší dobu. V obou scénářích inflace shodně klesá do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB v první polovině příštího roku.

Guvernér ale upozornil, že bankovní rada je připravena sazby zvýšit, pokud by vzrostlo riziko poptávkové inflace. Za proinflační rizika označil expanzivnější fiskální politiku, než se nyní očekává, a zvýšení inflačních očekávání, které by vedlo ke vzniku mzdově-inflační spirály.

Základní úroková sazba je na sedmi procentech od loňského června. Analytici už nepředpokládají, že by ji centrální banka zvyšovala.

Podle Michla je v Česku inflace vyšší než v jiných státech kvůli souběhu vnějšího nákladového šoku a domácí poptávkové inflace. Bankovní rada tak bude muset v příštích letech vést restriktivnější měnovou politiku než v minulosti. „Nedovolit vznik tolika poptávkovým tlakům, které se pak mohou rozjet, když přijde nákladový šok,“ řekl.

„Stále velmi silný růst cen vyvolává společenskou poptávku po razantnějším zásahu ČNB a zvýšení sazeb, ale na druhé straně stojí hlasy, které žádají sazby raději na nižších hodnotách, protože by to více odpovídalo slábnoucí ekonomice. Oba tábory mají svou pravdu,“ soudí Tomáš Volf, analytik společnosti Citfin. „Vyšší sazby by pomáhaly dostat ceny pod kontrolu a tlačily by inflaci dolů. Pokud by se ČNB rozhodla zvýšit sazbu, nemělo by se jednat o 25 bodů, ale o ráznější signál, takže minimálně o 50 bodů. To si však ČNB nejspíš dnes nemůže dovolit, obzvláště v situaci, kdy první odhady růstu domácí ekonomiky za 4Q 2022 hovoří o růstu jen o 0,4 %. Technicky jsme však po delší době znovu v recesi. Vyšší sazby by situaci ještě zhoršily.“

ČNB dnes zároveň zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta.

„Recese na začátku roku bude mírnější, než čekala listopadová prognóza, a to zejména díky příznivému vlivu na energetických trzích a robustnější zahraniční poptávce,“ řekl Michl. Podle prognózy ČNB se ale sníží domácí poptávka i firemní investice. Pokles domácí poptávky je přitom podle Michla důležitý k oslabení inflačních tlaků.

„S odezněním nákladových tlaků se pak ekonomika postupně vrátí k růstu,“ doplnil Michl. Pro příští rok ČNB předpokládá hospodářské oživení, HDP by měl vzrůst o 2,2 procenta.

V lednu očekává ČNB výrazné zrychlení meziroční inflace proti prosinci, a to zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy. Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, které podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech. To vše by mělo přispět k tomu, že za celý rok bude průměrná inflace 10,8 procenta.

Michl ale upozornil, že v dalších měsících očekává zvolňování inflace, ve druhé polovině roku by se měla dostat pod 10 procent. „V první polovině příštího roku se inflace dohodne na hodnoty poblíž inflačního cíle,“ doplnil guvernér ČNB. Inflační cíl centrální banky je na dvou procentech. Pro příští rok centrální banka očekává průměrnou inflaci 2,1 procenta.

Průměrný kurz koruny pro letošní rok ČNB očekává na úrovni 24,50 CZK/EUR. V listopadové prognóze pro letošek předpokládala průměrně 24,80 CZK/EUR. Ve středu koruna uzavírala obchodování na 23,78 CZK/EUR.

„V dalších měsících se na 7% základní sazbě nejspíš nic nezmění. Růst sazeb je ještě méně pravděpodobný než jejich pokles. Ten by mohl přijít na konci tohoto, případně začátkem příštího roku,“ hodnotí zasedání ČNB Tomáš Volf.

Dnes také o úrokových sazbách jednala Evropská centrální banka (ECB). Rozhodla o jejich zvýšení o 50 bodů ze 2,5 na 3 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním své měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. Depozitní sazba se zvýšila také podle očekávání o půl bodu a je na 2,50 procenta.

Banka na příštím zasedání 16. března plánuje zvýšit hlavní úrok opět o půl procentního bodu. Pokračuje tak ve zpřísňování politiky, i když některé jiné velké centrální banky už cyklus zvyšování úroků zpomalují. ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016.

Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby míra inflace v eurozóně činila 2 procenta. Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje. Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v lednu ale podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 8,5 procenta.

„Cenové tlaky zůstávají silné, částečně proto, že vysoké náklady na energii se šíří po celé ekonomice,“ řekla na tiskové konferenci po zasedání Rady guvernérů prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila, že růst ekonomiky eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil na 0,1 % a kvůli pokračující geopolitické nejistotě a horším možnostem financování patrně zůstane slabý i nadále. „Celkově se ekonomika ukázala být odolnější, než se očekávalo, a měla by se v nadcházejících čtvrtletích zlepšit,“ připustila Lagardeová.