ČNB ponechala úrokové sazby beze změny
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním zasedání rozhodla ponechat základní úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 3,50 %, diskontní sazba na 2,50 % a lombardní sazba na 4,50 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech šest členů bankovní rady a bylo očekáváno většinou analytiků.
Ve svém prohlášení k rozhodnutí bankovní rada konstatuje příznivý vývoj inflace. Od ledna 2024 se pohybuje v blízkosti 2% cíle. „Podle aktualizované prognózy sekce měnové by inflace měla zůstat mírně nad 2 % do konce příštího roku. Jádrová inflace ale zůstane zvýšená i v nadcházejících čtvrtletích. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb,“ píše rada. „Vzhledem k současnému i očekávanému vývoji je tak potřeba stále držet relativně přísnou měnovou politiku oproti minulosti. Zvýšená dynamika úvěrů přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou zvýšeným tempem. Roste i spotřeba domácností. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen služeb a nemovitostí.“
Cílem rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To podle bankovní rady vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nebyl nadměrný, respektive aby úvěrová dynamika byla přiměřená. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako vyrovnaná. Rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného. Protiinflačně může naopak působit silnější kurz koruny. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Protiinflačním rizikem je slabý výkon některých ekonomik eurozóny. Stejně tak je jím případná globální korekce cen aktiv. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině. Významným zdrojem nejistoty se stává otázka udržitelnosti zadlužení vlád některých vyspělých zemí a rostoucí citlivost finančních trhů vůči tomuto riziku.
„Nově ČNB nehodnotí rizika prognózy jako pro-inflační, ale jako vyrovnaná. To směrem k roku 2026 spíše otevírá prostor pro znovuotevření debaty nad dalším mírným poklesem sazeb než pro debatu nad jejich růstem. Centrální banka navíc považuje stávající úroveň úrokových sazeb za restriktivní (tlumící ekonomiku) a Aleš Michl mluví opakovaně o tom, že situace v hospodářství ‚zatím‘ nedovoluje úrokové sazby dál snížit,“ vyzdvihuje Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB.
ČNB sice uplatňuje tzv. výjimky z plnění inflačního cíle (např. právě regulované ceny jako je elektřina, či potraviny), upozorňuje Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin. „Ale přeci jen inflace pod 2 % může podle mě některé centrální bankéře rozhoupat k tomu, aby nakonec v roce 2026 sazby mírně snížili. Řádově o 25 až 50 bazických bodů. Argumentem pro stabilní sazby ČNB v roce 2026 i nadále zůstává vysoká inflace ve službách nad 4 procenta. Navíc nižší ceny elektřiny budou mít pozitivní dopad na reálnou kupní sílu spotřebitelů, což nepřímo znamená, že domácnosti mohou kupovat více služeb a udržovat tak ve službách zvýšenou inflaci i po celý příští rok. Pokud se bude bankovní rada v roce 2026 striktně dívat na jádrovou inflaci a inflaci ve službách, tak k žádnému snížení sazeb nakonec dojít nemusí, a to navzdory celkové inflaci pod 2 procenta.“
Evropská centrální banka (ECB) na svém posledním letošním zasedání, které se konalo rovněž ve čtvrtek, nepřekvapivě základní úrokovou sazbu ponechala na 2 % a v souladu s očekáváním se nesla i doprovodná komunikace. Podle šéfky ECB Christine Lagardeové zůstává centrální banka nadále „in a good place“, pokud jde o nastavení úrokových sazeb. A přestože se nezavázala k žádným konkrétním budoucím krokům, preferovanou variantou je zjevně stabilita sazeb.