ČNB nezměnila základní úrokovou sazbu
V souladu se všeobecným očekáváním Bankovní rada České národní banky (ČNB) na čtvrtečním zasedání rozhodla o ponechání základních úrokových sazeb na nezměněné výši. Dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,5 %, lombardní sazba 4,5 % a diskontní sazba 2,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech 7 členů bankovní rady.
„Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb,“ zdůvodnila bankovní rada ve svém prohlášení.
Spotřebitelská inflace sice v září zvolnila na 2,3 %, což však bylo téměř výhradně díky volatilním cenám potravin. Podle předběžného odhadu za říjen činila inflace 2,5 procenta. Z pohledu ČNB důležitější jádrová inflace v posledních měsících de facto stagnuje v blízkosti 2,8 % a inflace ve službách zůstává vysoko nad 4 %.
Podle nové prognózy měnové sekce ČNB by inflace měla zůstat mírně nad 2 % do konce příštího roku. Jádrová inflace ale zůstane zvýšená i v nadcházejících čtvrtletích. „Vzhledem k současnému i očekávanému vývoji je tak potřeba stále držet relativně přísnou měnovou politiku,“ píše bankovní rada. Připomíná, že se postupně zvyšuje dynamika úvěrů, což přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou zvýšeným tempem. Současně nabírá na síle poptávka domácností. Zvýšený zůstává růst cen služeb. Rizikem pro inflaci jsou i rostoucí ceny nemovitostí. „Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace,“ stojí v prohlášení.
Inflace se podle prognózy měnové sekce bude pohybovat ve zbytku letošního roku mírně nad 2 %. V průměru tak dle prognózy inflace letos dosáhne 2,5 %, v příštím roce klesne v průměru na 2,2 %, což by byla nejnižší hodnota za posledních 8 let. Hrubý domácí produkt ČR podle prognózy měnové sekce vzroste o 2,3 %, v následujících dvou letech zrychlí na 2,4 % a 2,8 procenta.
Rizika naplnění výhledu inflačního cíle jsou podle rady proinflační. Rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Protiinflačně může naopak působit silnější kurz koruny. Z vnějších rizik rada jmenuje slabý hospodářský růst v zemích eurozóny, zejména v Německu, a rostoucí zadluženost některých vyspělých států, která se projevuje zvýšenou citlivostí finančních trhů. Nejistotou je také zahraniční obchod, respektive bariéry, které se mu nyní vystavují.
„Pro bankovní radu stejně jako pro nás je jednou z hlavních nejistot budoucí rozpočtová politika vlády, která ukazuje na možnost výraznějšího rozvolnění rozpočtové disciplíny v nejbližších letech. Řada programových slibů (například odpouštění poplatků za podporované zdroje energie) může podle nás sice působit krátkodobě proti-inflačně a pak není vyloučené, že celková inflace v roce 2026/27 poklesne výrazněji než nyní předpokládáme my i ČNB. Na druhou stranu to samo o sobě nebude důvod ke snížení úrokových sazeb, protože rozpočtová expanze podpoří reálné útraty domácností i úvěrovou aktivitu, a střednědobě tak bude domácí inflační tlaky spíše posilovat,“ míní Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB.
Stabilita úrokových sazeb nejméně do konce letošního roku, ale spíše i pro rok příští, je nyní očekávaná většinou ekonomů a analytiků. „Samozřejmě k přihlédnutím k možným pro i protiinflačním rizikům v roce 2026. To, že by expanzivnější fiskální politika v příštím roce dohnala ČNB k mírnému zvýšení úrokových sazeb ze současných úrovní, nelze zcela vyloučit,“ upozorňuje Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin.