ČNB jde ostře proti inflaci na základě varovné prognózy
Bankovní rada České národní banky (ČNB) včera zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Základní úroková sazba je nejvyšší od roku 2008. Zároveň šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Důvodem ostrého zvýšení sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
„Přijaté rozhodnutí se opírá a podzimní makroekonomickou prognózu a informace získané od jejího zpracování,“ řekl Jiří Rusnok, guvernér ČNB. Pro rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb o jeden procentní bod hlasovalo pět členů Bankovní rady ČNB. Dva byli pro sazby beze změny.
Prognóza v zásadě naznačuje, že oslabení inflačních tlaků nelze v brzké době očekávat. Růst cen dováženého zboží, komponent a surovin, a růst cen energie (importovaná inflace, jak se často říká) nemá ke zpomalení nejmenší důvod. Neoslabují ani „tuzemské“ inflační motivy. Tedy že podniky a občané mají velké likvidní peníze na účtech a hrozí vysoká poptávka, dosud odkládaná, po zboží a službách i po investicích. Na přelomu roku rovněž obchodníci vytvářejí nové ceníky a nemají důvod šetřit odběratele na úkor svých marží. To také vytváří inflační očekávání, které se promítne do vyjednávání odborů se zaměstnavateli o zvyšování mezd. Zaměstnanci budou při této licitaci na forhontě, protože nezaměstnanost je nízká a pracovní síla je dalším nedostatkovým zbožím. Ekonomové si také všímají toho, že růst základních úrokových sazeb nepodněcuje korunu ke zpevňování kursu tak, jak by bylo zapotřebí. Silnější koruna sice je, ale ne dost na to, aby tlumila „importovanou“ inflaci.
„Za inflací stojí dva silně faktory. Prvním jsou problémy v dodavatelských řetězcích a vysoké ceny komodit, včetně energií. Druhým faktorem je výrazné oživení poptávky podpořené úsporami vytvořenými během lockdownů a stimuly fiskální i měnové politiky. Právě na tuto příčinu inflace míří současné kroky centrální banky,“ zhodnotil hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Pro další kroky ČNB bude podle něj důležitá informace o inflaci v lednu, kdy se obvykle upravují ceny zboží a služeb, které se nemění tak často jako benzin nebo potraviny. „Na základě toho, jak se to následně projeví v prognóze inflace, může centrální banka případně přikročit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb,“ varoval Marek.
Guvernér státní banky Jiří Rusnok již dříve prohlásil, že základní úrokové sazby ČNB by měly dosáhnout míry inflace a že se tedy nemusejí zastavit ani na 4 procentech. Ekonomové se však obávají, že v prosinci může inflace stoupnout na 8 % a počátkem příštího roku až na 10 procent. Podle analytiků tak klíčové údaje pro další rozhodování přinesou únorové statistiky.
Komerční banky na včerejší rozhodnutí ČNB zřejmě velmi rychle zareagují zvýšením úrokových sazeb z úvěrů, a to jak podnikatelských (investičních), tak spotřebitelských a hypotečních. Mnohem liknavější budou při zvyšování sazeb na depozita. U nich zůstane reálná úroková míra (po započtení inflace) záporná, to znamená, že bude docházet ke znehodnocení bankovních vkladů.
