Česko je blízko dohody s Německem o sdílení plynu v nouzi
Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) včera po pražském jednání s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem řekl, že s Habeckem probírali shodu o solidaritě, která nastavuje podmínky, za kterých bude Německo s Českem sdílet plyn v případě nouze. Česko má podle Síkely eminentní zájem o podíl ve vznikajících německých LNG terminálech.
„Věřím, že jsme se výrazně posunuli a brzy budeme moci naši společnou dohodu uzavřít,“ řekl Síkela bez dalších podrobností. Poznamenal jen, že česká ekonomika je s německou extrémně propojená, takže „když šlape německý průmysl, pomáhá i českému.“
Síkela také podotkl, že se mu například domácí opozice vysmívala za myšlenku, že v případě, že budou české domácnosti trpět nedostatkem plynu, že se zastaví část německého průmyslu. „A my pak od nich dostaneme tu potřebnou část plynu. Tak k této dohodě jsme se přiblížili v tom, že jsme definovali parametry, za jakých by se to dělo. Mluvili jsme i o tom, jak pracovat s tím, že by tím Německu vznikla určitá škoda. A jak my jako strana, které by se pomáhalo, to budeme kompenzovat,“ řekl Síkela. Žádné bližší informace však opět neuvedl.
Kvůli dostatku energie mluvili Síkela s Habeckem i o vznikajících německých terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu u Hamburku. „Řekl jsem panu ministrovi, že za Česko máme o podíl v některém z nich eminentní zájem. Německo je klíčový partner pro náš plán odchodu od ruských fosilních paliv,“ řekl Síkela.
Česká republika od září získává plyn z LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven, ve kterém má pronajatou kapacitu 3 miliard metrů krychlových plynu. Spotřeba plynu v České republice loni přesáhla 9 miliard metrů krychlových.
Síkela s Habeckem také mluvili o vylepšení dočasného krizového rámce, tedy pomoci velkým podnikům postiženým ruskou agresí proti Ukrajině proti vysokým cenám energie, který přijala Evropská komise na konci března. Český ministr prohlásil, že je potřeba ho prodloužit, pozměnit a posunout tak, aby byl více flexibilní a reagoval na danou situaci. „Rádi bychom vyzvali Evropskou komisi k co nejdřívějšímu předložení prvního návrhu. Věříme, že to je v zájmu celého hospodářství v Evropské unii,“ řekl Síkela.
Německo přitom už pomoc z dočasného krizového rámce využívá, české ministerstvo průmyslu a obchodu má konkrétní parametry výzvy zveřejnit začátkem listopadu.
„Je důležité, aby došlo nejen k prodloužení dočasného rámce, ale také k odstranění složitých omezení, která tento program v tuto chvíli má, a která komplikují jeho využitelnost,“ reagoval ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek. „Důležitá bude tedy rychlost následných kroků a konkrétní parametry revize, zda se například podaří odstranit podmínku provozní ztráty bez dalších složitých dílčích podmínek. Program ale nadále považujeme za doplňkový k zastropování cen energie.“
Evropská unie se snaží vyřešit problém vysokých cen energie za celou sedmadvacítku, jednotlivé země EU však mají vlastní nástroje na pomoc domácnostem a firmám. Německá vláda například v září oznámila, že na regulaci vysokých cen energie do jara 2024 vyčlení přes stabilizační fond až 200 mld. EUR (téměř 5000 mld. Kč), za což čelila v EU kritice především menších zemí.
Česká vláda zase začátkem října stanovila maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby, a náklady na toto opatření odhadla na zhruba 130 miliard korun. Na pomoc velkým firmám pak má být od 1. listopadu vyčleněno 30 miliard korun. S dalšími opatřeními se tuzemská pomoc odhaduje na více než 200 miliard korun.
