Česká ekonomika slábne, HDP mezičtvrtletně klesl
Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně vzrostl o 1,7 procenta. Meziroční růst HDP byl podpořen zejména zahraniční poptávkou a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Naopak výrazně negativní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu domácností.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) klesla ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně vzrostla o 1,4 procenta. Mezičtvrtletní pokles HPH nejvíce ovlivnil pokles ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-4,4 %) a ve stavebnictví (-4,5 %). Růst zaznamenal zpracovatelský průmysl (+1,8 %).
Na meziročním růstu HPH (+1,4 %) se nejvíce podílel průmysl +0,9 p. b. (růst o 3,2 %) a informační a komunikační činnosti +0,3 p. b (+4,6 %). Naopak negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-0,2 p. b., pokles -1,3 %).
„Na straně poptávky byla ve 3. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP domácí poptávka. Snížily se zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
„Spotřeba domácností meziročně klesla o 5,9 %. Spotřebitelé se zcela nepochybně obávají o své budoucí příjmy, a proto mnohem více racionalizovali své výdaje. Luxusní zboží, zboží dlouhodobé spotřeby a vše, co je nutné pořídit si na úvěr ve větší míře nechávají na lepší časy. Lidé se obávají rostoucích cen a ztráty zaměstnání. Tato kombinace vede k nižším tržbám maloobchodníků,“ říká Tomáš Volf, analytik společnosti Citfin.
K meziročnímu růstu HDP (+1,7 %) přispěla tvorba hrubého kapitálu +1,4 p. b. a zahraniční poptávka +3,6 p. b. Výdaje na konečnou spotřebu domácností měly negativní vliv – 3,0 p. b. a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí – 0,3 p. b.
Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 2,4 % a meziročně o 4,4 %. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 3,2 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 1,2 procenta.
Tvorba hrubého fixního kapitálu mezičtvrtletně klesla o 0,3 %, meziročně vzrostla o 4,6 procenta. Rostly zejména investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty
+9,9 mld. Kč, bylo tak o 6,8 mld. nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 4,7 % a meziročně o 10,5 %. Meziroční růst byl ovlivněn hlavně obchodem s elektrickými zařízeními a vývozem motorových vozidel. Dovoz rostl mezičtvrtletně o 2,7 % a meziročně o 6,2 procenta.
Měnová krize, o které referovala Nomura, nepřijde
!V příštím roce se domácí ekonomika dostane do červených čísel a čeká jí pokles. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se však mělo jednat o hlubokou a vlekoucí se recesi. Na přelomu 2023/2024 bychom se měli dostat opět na růstovou trajektorii,“ říká T. Volf. „Česká ekonomika má skvělé předpoklady se s poklesem ekonomiky vypořádat dobře. Máme velmi nízkou nezaměstnanost, která, i když vzroste k 5 procentům, bude stále patřit k nejlepším v EU. České firmy jsou úspěšné na zahraničních trzích a turbulence na devizovém trhu je ČNB připravena eliminovat. Měnová krize, o které referovala japonská banka Nomura, nepřijde. Otázka státního rozpočtu a jeho deficitu pro následující roky pochopitelně dělá vrásky všem, ale zadlužení ČR by se mělo, i přes robustní deficitní provoz, udržet pod 45 % HDP, což je v kontextu EU více než slušné číslo.
