Češi pokračují v šetření na potravinách a spotřebním zboží

Ilustrační foto: ČSÚ

Meziročně se tržby v maloobchodě v srpnu snížily reálně o 2,8 %, meziměsíčně klesly o 0,8 procenta. Za nepotravinářské zboží klesly o 4,1 % a za potraviny o 3,2 %, naopak za pohonné hmoty vzrostly o 3,7 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.

„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy pokračovaly v meziročním poklesu šestnáctý měsíc v řadě. Snížení tržeb v srpnu bylo ovlivněno nižším prodejem nepotravinářského zboží a potravin. Naopak růst tržeb si od letošního března udržel prodej pohonných hmot,“ říká Jana Gotvaldová, vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ.

Tržby ve specializovaných prodejnách s výrobky pro domácnost meziročně klesly o 9,3 %, s oděvy a obuví o 8,4 %, s počítačovým a komunikačním zařízením o 7,7 %, s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 2,8 % a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 1,3 procenta.

Naopak tržby rostly v prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky o 4,6 procenta. Tržby z prodeje potravin v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin se snížily o 3,4 % a ve specializovaných prodejnách potravin o 1,1 procenta. V nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží se tržby zvýšily o 2,9 procenta. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby vzrostly o 2,8 procenta.

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel reálně meziměsíčně vzrostly o 1,2 procenta. Meziročně se tržby zvýšily o 7,3 %, v tom za prodej motorových vozidel (včetně náhradních dílů) vzrostly o 8,1 % a za opravy motorových vozidel o 4,2 procenta.

„Neblahý fenomén nižších útrat spotřebitelů se zdaleka netýká jen ČR, ale vidíme ho v mnoha dalších zemích, především v Německu. Zásadní změna nenastane ani v dalších měsících. Je zajímavé, že pokles tržeb trvá už více než rok a ani vliv nízké meziroční srovnávací základny nestačí na to, aby útraty Čechů vzrostly,“ říká Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Nezaměstnanost je stále velmi nízká, takže logika by velela, že spotřebitelská poptávka bude silná, ale opak je pravdou. Češi se bojí utrácet z obav o své budoucí příjmy, a především o celkovou finanční situaci. Česká národní banka stále drží svou hlavní úrokovou sazbu na 7 procentech, takže pořizování zboží dlouhodobé spotřeby, které je většinou financováno úvěrem, Češi odsouvají na lepší časy.“