Budoucí polská vláda plánuje rychlejší odklon od uhlí, píše Bloomberg

Očekávaná polská vláda plánuje rychlejší odklon země od uhlí a podporu zelených zdrojů energie. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to dnes řekla Paulina Hennigová-Klosková, s níž se počítá na post ministryně životního prostředí. Zprávy médií, že se stane příští šéfkou resortu, odmítla Hennigová-Klosková komentovat.

Občanská platforma, největší strana budoucí vládní koalice, má představu, že po roce 2030 se na výrobě energie budou z 68 procent podílet obnovitelné zdroje a uhlím bude zakázáno vytápět domácnosti. Centristická strana Polsko 2050 Szymona Holowni, z jejíž řad pochází Hennigová-Klosková, je v tomto ohledu ambicióznější.

„Možná by se toho dalo dosáhnout dříve,“ řekla Hennigová-Klosková. Její domovská strana se chce uhlí zbavit do roku 2040 a deset let nato dosáhnout uhlíkové neutrality Polska.

Tyto ambice kontrastují s postojem odcházející strany Právo a spravedlnost (PiS), která kritizovala Evropskou unii za příliš rychlý postup ke klimatické neutralitě a zpochybňovala některá unijní nařízení spojená s Green Deal (Zelenou dohodou pro Evropu). Národně konzervativní vláda PiS chtěla zachovat uhlí až do roku 2049 s tím, že obnovitelné zdroje budou v roce 2030 generovat méně než polovinu elektřiny.

Z unijních zemí je Polsko nejvíce závislé na uhlí. V současnosti vyrábí přibližně 70 % elektřiny z fosilních paliv. Vzhledem k tomu, že emise oxidu uhličitého čím dál více zatěžují cenu energie, země investuje do větrných elektráren na moři a jaderné energie, aby nahradila stárnoucí uhelné elektrárny. Většina nových kapacit bude uvedena do provozu nejdříve v příštím desetiletí. Budoucí kabinet se snaží tento proces urychlit.

„Na ministerstvu životního prostředí bude muset být po odchodu PiS vypracována nová energetická politika,“ prohlásila Hennigová-Klosková. „Chceme vsadit na obnovitelné zdroje a jadernou energii a snížit emise.“

Další prioritou nového kabinetu bude podle ní také ochrana spotřebitelů před dopady vysokých cen energií. Opatření budou pravděpodobně stát desítky miliard zlotých a koalice nejspíše předloží příslušný návrh zákona v parlamentu již v úterý.

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého ze strany PiS složila přísahu. Očekává se ale, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, po říjnových volbách ale přišlo o většinu.

Pokud Morawieckého vláda důvěru v Sejmu nezíská, je na poslancích, aby nominovali kandidáta na premiéra. Tím se nejspíše stane Donald Tusk, polský premiér z let 2007 až 2014, který se následně stal předsedou Evropské rady. Povede vládu tvořenou třemi proevropskými stranami: jeho Občanskou koalicí, středovou Třetí cestou a Novou levicí. Uskupení Třetí cesta tvoří lidovci společně s Polskem 2050 Szymona Holowni.