Britská ekonomika narostla po Brexitu dvakrát více než česká

Ilustrační foto: Shirley Hirst z Pixabay

Páté výročí Brexitu si zaslouží malou analýzu, jak na tom Spojené království je. Standardně používaných mezinárodních srovnání hospodářských růstů je vícero a někdy mohou vyjít (zcela legitimně) různě. Pak by mohlo dojít k tomu, že někdo bude „zneužívat“ zrovna to srovnání, které se mu „hodí“. Srovnání vývoje velikosti ekonomik vždy naráží na to, jestli se zohlední vývoj jejich měn (směnného kurzu). Pokud jej ignorujeme, pak ze srovnatelných zemí EU od Brexitu narostl hrubý domácí produkt (HDP) Velké Británie (3 %) o něco méně než Francie (4 %), ale více než Německa (0 %). Méně než celé eurozóny, ale dvakrát více než Česka. 

Žádná ekonomika ale není uzavřená. Moderní ekonomika prodává svoje výrobky do zahraničí a z něho si zase jiné věci kupuje. Po zohlednění kurzu (což je přesně to, jak se ilustruje zaostávání EU za USA) ale naopak vzrostla britská ekonomika od Brexitu více než eurozóna.

Poslední údaje o výšce (reálného) HDP před Brexitem jsou za poslední čtvrtletí roku 2019. Nejnovější (spolehlivé) za třetí kvartál roku 2024 (navzdory dnešním prvním odhadům čtvrtého kvartálu pro CZ). Když si velikost obou ekonomik srovnáme na stejnou úroveň na startovní čáře, vidíme, že od Brexitu narostl (kumulativně) tuzemský HDP o 1,5 %, zatímco britský téměř dvojnásobně, o 2,9 procenta.

Graf: Datarun

Přitom britská ekonomika uzavřela svou ekonomiku za covidu ještě více než česká. V podstatě nejvíce (a nejdéle) na kontinentu. I po druhé vlně otevírala zařízení v Česku a zbytku Evropy mnohem dříve než v Británii. O to je celkový lepší výsledek zásadnější.

Spojené království, zejména po odchodu z EU, samo sebe srovnává především se zeměmi G7. V tomto srovnání kumulativní růst není, pravda nijak oslnivý. To však není jediné možné srovnání. Otázkou při porovnávání různých zemí vždy je, v jaké měně HDP srovnáváme. Například všechna ta slavná srovnání o tom, jak ekonomika EU či eurozóny zaostává v růstu za USA, převádějí HDP na nějakou stejnou měnu, buď dolar, nebo euro. To můžeme udělat také. 

Srovnání HDP v nějaké stejné měně dovoluje srovnat, jak se proměnil mezinárodní význam ekonomiky. Je to něco jako „kolik si toho ekonomika může dovolit mezinárodně”. A to je pro ekonomiku VB mnohem důležitější ukazatel, než třeba pro ekonomiku eurozóny. Británie je mezinárodně mnohem otevřenější ekonomikou než eurozóna, nejen v důležitosti vývozu a dovozu, ale i v jiných parametrech. (Obchod v rámci eurozóny o mezinárodní otevřenosti nic neříká, stejně jako obchod mezi Anglií a Skotskem, kupříkladu.)

Graf: Datarun

Pokud srovnáme (například podle dat Světové banky) vývoj HDP ve VB a eurozóně ve stejné měně, zjistíme, že navzdory hlubšímu poklesu za covidu narostla do roku 2023 britská ekonomika více než ekonomika eurozóny. (Přepočítaná data za rok 2024 ještě nejsou k dispozici, ale vývoj se podle předběžných propočtů nijak nezmění.)

Britská ekonomika samozřejmě čelí významným problémům. Stejně jako EU nebo eurozóna. Ale tvrzení, že bude po odchodu z EU paralyzována, protože přijde o obchodní vztahy, se nepotvrdila. Ani nemohla. Cla mezi EU a UK neznamenají zastavení vzájemného obchodu. Jen jej prodražují o několik procent. Pokud na obchodu vývozce vydělá 20 procent, pak ani 10% clo jej nezastaví.