Benzínová pumpa je co 20 kilometrů

České republice je celkem 7733 čerpacích stanic. Téměř polovinu z toho tvoří neveřejné čerpací stanice s vymezeným přístupem a prodejem či výdejní jednotky v různých podnikových areálech. Stanic, kde si může doplnit palivo běžný motorista, je 3948. Vyplývá to z aktuální evidence zveřejněné Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO).

S velkým náskokem je největším provozovatelem společnost Orlen Unipetrol (síť stanic Orlen, dříve Benzina). Z velké pětky největších pumpařů významně posílila státní firma Čepro provozující čerpací stanice EuroOil, jež loni převzala stanice RoBiN OIL.

Uvažujeme-li celkovou délku dálniční a silniční sítě zahrnující silnice I., II. a III. třídy, která v Česku činí asi 56 tisíc kilometrů, statisticky má řidič k dispozici veřejnou čerpací stanicí každých 14 kilometrů. Je ale nutné tento údaj zpřesnit. „Evidence ministerstva rozlišuje v rámci veřejných stanic tzv. ‚standardní‘ čerpací stanice, u kterých lze primárně natankovat benzín a naftu, a těch je evidováno 2855. Zbytek představují například samostatné plnicí stanice CNG. Motoristé s pohonem na konvenční paliva tak mohou natankovat v průměru na každém téměř 20. kilometru,“ upřesňuje Damir Duraković, generální ředitel Axigonu, který je autorizovaným distributorem tankovacích karet Shell a EuroOil.

Síť čerpacích stanic v Česku je tak podle odborníků mimořádně hustá. Trh je nasycený s omezeným prostorem pro expanzi. „Nové stanice mohou vznikat, ale pouze na nově budovaných úsecích dálnic, silnic a obchvatů měst. Přitom vedle sortimentu moderních ekologických paliv s nízkou uhlíkovou stopou a s rychlodobíjecími stojany bude kladen důraz i na moderní trendy v občerstvení a dalších službách,“ říká Václav Loula, tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). 

Do strategických kroků bude podle něj patřit rozšiřování alternativních druhů paliv s cílem snižovat emise CO₂. Prioritou budou především kapalné alternativy, kam patří např. HVO dále bioCNG, a bioLNG, nebo v budoucnu i další syntetická paliva, tzv. e-paliva. O dalším směřování bude rozhodovat i vývoj vozového parku, kde se zatím z 95 % používají klasická automobilová paliva.

Kromě vysoké hustoty čerpacích stanic je pro Česko charakteristický vysoký počet malých nezávislých majitelů čerpacích stanic. MPO eviduje celkem 1563 vlastníky a z toho 1316 jich vlastní pouze jednu čerpací stanici, dalším 179 patří 2 až 4 stanice. Na opačném pólu stojí pětice největších petrolejářů, kteří provozují sítě s více než 130 čerpačkami. Podle ČAPPO, která sdružuje tyto největší hráče, to představuje více než 1300 veřejných čerpacích stanic v Česku.

Největší sítí disponuje Orlen (dříve Benzina), který v Česku provozuje celkem 439 stanic. Dvojkou je z hlediska počtu čerpaček společnost MOL provozující 302 čerpací stanice. Státní Čepro provozuje sítě stanic EuroOil a RoBiN OIL, což představuje celkově 285 stanic. Na čtvrtém místě v pořadí je Shell se 179 stanicemi a pátou největší síť čítající aktuálně 139 stanic provozuje OMV. „Čepro díky loňské fúzi se společností RoBiN OIL významně posílilo. RoBiN OIL provozoval 75 čerpacích stanic, což byla mimo ‚velkou pětku‘ největší síť v Česku,“ říká Damir Duraković.

Nejvíce veřejných benzínových pump, 605, je ve Středočeském kraji, nusledují Jihomoravský se 414 čerpacími stanicemi a Moravskoslezský se 383 pumpami. Nejméně stanic je v Libereckém (172) a v Karlovarském (128) kraji.

Veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily bylo na konci roku 2024 v ČR evidováno 5923. Z nich bylo bylo 4 123 běžných (AC, meziročně více o 22 %), 1 297 výkonných s rychlým dobíjením (DC do 149 kW, +28 %) a vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením (503, +93 %), informovalo Centrum dopravního výzkumu.

Záměrem budování této infrastruktury je dobíjecí stanice každých 60 km. Jejich počet tedy poměrně rychle roste. Největší energetická společnost ČEZ například v červnu oznámila, že má v provozu 900 stojanů, z toho 15 % je pro ultrarychlé dobíjení. Ještě letos chce mít v provozu více než 1000 dobíjecích stanic. Svoji síť rozšiřuje také druhý největší distributor elektřiny v zemi E.On

V celé Evropské unii bylo na konci roku 2024 k dispozici 845 544 tisíc dobíjecích bodů, což představuje meziroční přírůstek o 34 procenta.