Americká ekonomika brzdí v očekávání důsledků dovozních cel

Reálný hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států amerických se v prvním čtvrtletí letošního roku snížil meziročním tempem o 0,3 procenta. Oznámil to americký Úřad pro ekonomickou analýzu. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 se reálný HDP zvýšil o 2,4 procenta.

Výsledek nemile překvapil většinu analytiků, kteří očekávali sice zpomalení, ale přece jen růstu. V anketě agentury Reuters předpovídali, že ekonomika si udrží alespoň mírný růst, který odhadovali na 0,3 procenta. Pak ale vyšla zpráva o rekordním obchodním deficitu USA a prognózy analytiků se průběžně zhoršovaly. „Naše i konkurenční odhady běžících odhadů růstu amerického HDP, alias nowcasty, se tak dlouho zhoršovaly, až zcela přesvědčivě dokonvergovaly do zřetelně záporných hodnot,“ napsal před středečním zveřejněním oficiálních údajů o americkém HDP Jan Čermák, analytik ČSOB.

„Pokles reálného HDP v prvním čtvrtletí odrážel především nárůst dovozu, který se při výpočtu HDP odečítá, a pokles vládních výdajů. Tyto pohyby byly částečně kompenzovány nárůstem investic,“ zdůvodnil Úřad pro ekonomickou analýzu ve své zprávě.

V prvním čtvrtletí se dovoz do USA zvýšil o 41 procent, nejvíce od roku 2020. Růst tak snížil HDP o pět procentních bodů. V tom se odráží snaha zejména firem se předzásobit v obavách o zdražení importů po zavedení dovozních cel prezidentem Donaldem Trumpem.

Výrazně zpomalil také růst spotřebitelských výdajů, a to na 1,8 % ze 4 % v posledním čtvrtletí loni. Výdaje federální vlády se propadly o 5,1 procenta. Podnikatelské investice však o 21,9 % vzrostly, protože firmy vkládaly peníze do vybavení.

S vyloučením volatilních položek, jakými jsou export, zásoby a vládní výdaje, ale naopak se zahrnutím útrat domácností a investic podniků, které jsou hlavními tvůrci vývoje americké ekonomiky, v 1. čtvrtletí HDP vzrostl o 3 %, mírně rychleji ve srovnání s kvartálem předcházejícím, kdy v ročním přepočtu růst činil 2,9 procenta.

Index cen hrubých domácích nákupů se v prvním čtvrtletí zvýšil o 3,4 % ve srovnání s nárůstem o 2,2 % ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Index cen osobních spotřebních výdajů (PCE) se zvýšil o 3,6 % ve srovnání s nárůstem o 2,4 procenta. Bez započítání cen potravin a energie se index cen PCE zvýšil o 3,5 % ve srovnání s nárůstem o 2,6 procenta, upřesnil Úřad.