Zprvu trochu trpké zdá se… ale vrací se na Karlštejn
Dva tisíce hlav vinné révy německé odrůdy Kerner již zapouští své kořeny na 4. terase historické viniční tratě Vrše v Karlštejně. Pokračuje tak významný projekt její obnovy v režii Výzkumné stanice vinařské Karlštejn (VSVK), která je součástí Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC).
Tradici zakládání vinic na Vrších a okolních tratích započal ve 14. století císař Karel IV. a ve své baladě ji ztvárnil Jan Neruda. Císař víno pil se svým kumpánem Buškem z Velhartic. „Zde po tom víně, Bušku, slyš, domácí slunce naše v loni hrálo — toť první víno, které v Čechách zrálo — aj tedy vzhůru, pijme již!“ Podle Nerudy to víno přivezeno bylo z Burgund, ale moc se nepovedlo. „Eh — vezu révu z Burgund sem, král dál a dál si v zlosti svojí vede, a takovouhle peluň mně z ní svede ta velebená česká zem! /…/ Však jaké víno, taký lid.“
Nynější obnova vinic by ale měla dopadnout lépe. „Odrůda Kerner, zapsaná ve Státní odrůdové knize České republiky od roku 2001, vznikla křížením Trolínského a Ryzlinku rýnského. Je ceněna pro svou odolnost, kvalitní výnosy a aromatický profil, který se skvěle hodí k předkrmům, grilovaným rybám, telecímu masu i dezertům. Kerner jsme zasadili na ploše o rozloze 0,4 hektaru. První sklizeň, takzvanou panenskou, očekáváme v roce 2028,“ řekl Mgr. Zdeněk Beneš z VSVK. „Zatím poslední výsadbu vinné révy na karlštejnských vinicích jsme provedli v roce 2022, kdy jsme na trati Plešivec vysadili zhruba 1800 hlav odrůdy Müller Thurgau a 600 sazenic Donauriesling.“
Obnova vinice je součástí širšího projektu, jehož cílem je navázat na slavnou vinařskou minulost Karlštejna a zároveň využít moderní poznatky a technologie. Odrůda Kerner je ideální volbou: je odolná, dobře se adaptuje na místní podmínky a zároveň umožňuje výrobu elegantních bílých vín s výrazným aromatickým profilem. „Věříme, že právě kombinace historického dědictví a vědeckého přístupu přinese výsledky, které ocení jak odborníci, tak milovníci vína,“ dodává Beneš.
Před výsadbou bylo nutné odstranit původní, 34 let staré keře odrůd Sylvánské zelené, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Müller Thurgau, které již dosloužily. Staré keře ztrácejí vitalitu, snižuje se jejich výnos a kvalita hroznů, a proto bylo nutné vinici obnovit. Následovalo kypření půdy pomocí podrývání, vyhnojení a hluboká orba, aby se vytvořily ideální podmínky pro růst nové révy.
Výzkumná stanice vinařská Karlštejn vznikla v roce 1919, tehdy pod názvem Státní pokusná vinice. V současné době hospodaří na 9,2 ha půdy na dvou viničních tratích Plešivec a Vrše v obtížném terasovitém terénu. Poskytuje odbornou podporu vinařům a agronomům. Nabízí exkurze do vinic, technologických prostor a vinného sklepa s odborným výkladem. Výzkumná stanice udržuje historické dědictví produkcí kvalitního vína z vlastních hroznů v ročním objemu až 35 000 litrů.
Stanice se podílí na řešení výzkumných projektů a ve spolupráci s Odborem genetiky a šlechtění rostlin CARC udržuje část národního genofondu vinné révy České republiky. Kolekce obsahuje zhruba 200 nejen starých českých odrůd, ale také odrůd z různých částí světa. Vybrané klony vinné révy odrůd Müller Thurgau, Sylvánské zelené, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Rulandské bílé jsou tu uchovávány (udržovány) in vivo v polní kolekci.
Obnova vinic na Vrších s novými odrůdami tak není jen návratem k tradici, ale i krokem směrem k budoucnosti českého vinařství a šlechtitelství v tomto oboru.
Kerner je středně pozdní až pozdní moštová odrůda révy vinné, určená k výrobě bílých vín. Byla vyšlechtěna v roce 1929 v německém Weinsbergu šlechtitelem Augustem Heroldem křížením odrůd Trolínské (Schiava grossa) a Ryzlink rýnský. V Německu byla oficiálně zaregistrována v roce 1969 a v České republice je zapsána ve Státní odrůdové knize od roku 2001. Dobře se adaptuje na různá stanoviště a má nižší nároky na půdu než jeho rodič Ryzlink rýnský, což z něj činí vhodnou volbu i pro okrajové vinařské oblasti.
„Víš — zkoumat třeba, Bušku milý! To víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas — my, myslím, už se vpili!“
V celé České republice celková rozloha vinohradu loni činila 17 304 hektary. Bylo to nejméně za předcházejících 13 let. V roce 2024 poklesl i zájem o výsadbu nových vinic. Kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic nebyla vyčerpána. O povolení požádali 83 pěstitelé (ze zhruba 13 tisíc), kterým bylo vyhověno v plné výši. Přidělená plocha pro novou výsadbu činila 40,2 hektaru, informoval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.