Zákaz kupovat v EU ruskou ropu znamená pro trh drahou nejistotu
Blížící se zákaz nakupovat v Evropské unii ruskou ropu a ropné produkty dopravované po moři znamená spolu s cenovým stropem na ruskou ropu bezprecedentní nejistotu. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to napsala Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Cenový strop na ruskou ropu prosazuje skupina nejvyspělejších zemí G7.
IEA varovala, že trh s ropou už teď zatěžují vysoké ceny a nepříznivý výhled globální ekonomiky: „Blížící se embarga, která země EU zavádějí na ruskou ropu a ropné produkty, a zákaz uvalený na služby poskytované po moři budou na trhu s ropou znamenat další tlak na rovnováhu a především na už tak mimořádně napjaté trhy s naftou.“
Navrhovaný cenový strop může napětí zmírnit, připouští IEA: „Spousta nejistoty a logistických problémů ale zůstává… rozsah nejistoty ještě nikdy nebyl tak velký.“
EIA je mezivládní organizace, která vznikla v roce 1974 v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). K jejímu vzniku přispěla tehdejší ropná krize, organizace funguje zejména jako poradce členských zemí OECD v otázkách energetiky.
Evropská unie zakáže dovoz ropy z Ruska od 5. prosince, dovoz ropných produktů od 5. února. Chce tím Rusko připravit o příjmy z prodeje energetických surovin, což Moskvu nutí hledat odbytiště v jiných zemích než na Západě. Rusko proto zvyšuje vývoz do zemí, jako je například Čína nebo Indie.
Od 5. prosince má začít platit i plán, který prosazují země G7. Ten je míněn jako doplněk unijního embarga a předpokládá, že námořní dopravci budou moci ropu z Ruska na světový trh dodávat, avšak za uměle stanovenou nižší cenu. IEA odhaduje, že produkce ropy v Rusku se příští rok sníží o 1,4 milionu barelů denně. Západ ruskou ropu odmítá kvůli tomu, že Rusko v únoru napadlo Ukrajinu.
Zákazy připravené zeměmi EU znamenají, že sedmadvacítka bude muset nahradit jeden milion barelů ropy a 1,1 milionu barelů ropných produktů denně, což jsou objemy, které nebude mít kvůli tomu, že odmítá ruskou ropu. Nedostatek je patrný zejména u nafty, která je z toho důvodu i dražší.
Ceny nafty na čerpacích stanicích sice klesají, stále jsou ale o téměř 4 Kč za litr vyšší než ceny nejprodávanějšího benzínu natural 95. „Plošné ceny totiž zpravidla bezprostředně reflektují aktuální vývoj na trzích. Umožňují tak predikovat, kam se v nejbližší době běžné totemové ceny vydají. Cena nafty na komoditní burze je nadále velice nestabilní, ale koruna posilující vůči dolaru by měla naftu ještě zlevnit,“ soudí Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích karet Shell. „Běžné ceny pro koncové zákazníky mají na rozdíl od plošných cen zpravidla určitou setrvačnost, která je často daná nutností doprodat zásoby paliva nakoupené za vyšší velkoobchodní cenu.“
