Vesnické hospody lapají po dechu. Podle Prazdroje ubývají rychleji než ve městech
Gastronomie zatím marně vyhlíží lepší časy a vůbec nejhorší je situace hospod na vesnicích a v menších městech. Po dvou covidových letech loni do jejich podnikání výrazně zasáhl růst cen prakticky všech vstupů, který vesničtí restauratéři nemohou plně přenášet na své hosty, uvedl Plzeňský Prazdroj v tiskové zprávě.
Mnoho provozovatelů se tak potýká s tíživou ekonomickou situací. Celkem se podle dat Plzeňského Prazdroje za poslední 4 roky počet vesnických hospod snížil o 15 %. To je o polovinu více, než kolik ubylo provozoven ve městech nad 100 tisíc obyvatel. Jsou tak podle pivovaru jednozančně nejohroženějším druhem současné gastronomie.
Podle dat obchodního týmu Plzeňského Prazdroje je právě v sídlech s méně než 5.000 obyvateli situace nejhorší a úbytek hospod nejmarkantnější. Jen v minulém roce skončilo přes 250 venkovských pohostinství.
Počty návštěvníků klesají
Kromě propadu absolutního počtu podniků svědčí o zhoršující se situaci tohoto segmentu i další data. Například v roce 2019 navštívilo vesnickou hospodu alespoň jednou za 14 dní 67 % lidí, loni už to bylo jen 62 %. Návštěvy hospod nejvíce ze všech omezili právě lidé v obcích do 5.000 obyvatel.
„Na celou gastronomii dopadá razantní růst cen vstupů. Ale zvláště hospodští na vesnicích musí velmi citlivě zvažovat koncové ceny pro spotřebitele, protože ti jsou na jakékoliv navýšení výrazně senzitivní. Zároveň mnoho lidí na vsích a v menších městech přešlo na pití piva v domácím prostředí – v garážích nebo na zahrádkách. A nové hosty shánějí hospodští na vesnicích velmi těžko,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.
Podle průzkumu Prazdroje mezi 856 hospodami více než sedmnáct procent restauratérů zvažuje, zda bude v provozování svého podniku pokračovat. Nejpesimističtější jsou právě hospodští z vesnic. „Zatímco ve větších městech často končící hospodu převezme nový nájemce a její provoz třeba s nějakou obměnou znovu rozjede, na vesnicích je to mnohem problematičtější. Uzavření hospody většinou znamená její definitivní konec,“ uvádí agrární analytik a ekonom Petr Havel.
více než 17 % zvažuje, zda bude pokračovat
Plzeňský Prazdroj už šest let provozuje program pro podporu venkovských hospod s názvem Vesnice. Investoval do něj již téměř 28 milionů korun, nejvíc přitom loni, přes devět milionů. Do projektu může vstoupit jakákoli místní hospoda, která odebírá piva z Prazdroje a zároveň je situovaná v obci do 5.000 obyvatel. Celkem se již zapojila tisícovka hospod a pivnic, což je více než 13 % všech vesnických hospod v Česku.
„Spolufinancujeme třeba nové fasády nebo venkovní zahrádku. Zároveň spolu s nimi pořádáme speciální akce, třeba oslavu dožínek, aby měli lidi další důvod k návštěvě. Když totiž hospody udělají něco navíc, je velká šance, že hosté přijdou, a jim se zvýší tržby. To se děje vlastně všem, kteří jsou zapojení do našeho programu. Ale i tak je to pro ně náročné v současných ekonomických podmínkách, kdy často balancují na hranici profitability,“ dodává Mráz.
