V českém železničním průmyslu chybí asi 5000 pracovníků
V českém železničním průmyslu momentálně chybí asi 5000 pracovníků. Od IT pozic přes svářeče či kováře. Dohromady nyní v oboru pracuje přes 22 000 lidí. Na dotaz ČTK to uvedla Asociace podniků železničního průmyslu (ACRI). V loňském roce i přesto zvýšil český železniční průmysl obrat meziročně o 20 procent. Příležitost pro české železniční firmy vidí asociace ve výstavbě vysokorychlostních tratí v ČR. České firmy jsou schopny dodat koleje, výhybky či převodovky, uvedla v tiskové zprávě.
Chybějící pracovní síly je možné podle generální ředitelky asociace Marie Vopálenské řešit rekvalifikací českých pracovníků či náborem cizinců. „Zlepšení je malé, a to pouze díky iniciativě ministerstva zahraničních věcí týkající se příchodu zahraničních pracovníků z bezvízových zemí,“ uvedla.
I přes chybějící pracovníky dokázalo železniční odvětví v loňském roce vygenerovat obrat kolem 120 miliard korun, což bylo o 20 % více než v předchozím roce. Export tvořil asi 60 miliard obratu. „Pokud se podíváme na čísla před deseti lety, tak je to téměř sedmdesátiprocentní nárůst. Export je pro rozvoj českého železničního průmyslu klíčový,“ řekla Vopálenská.
Správa železnic v červnu v prezentaci o financování vysokorychlostní trati na území ČR informovala, že do výstavby 784 kilometrů tratě bude podle odhadů nutné investovat 807 mld. Kč, do nákladů na provoz a údržbu dalších 220 miliard korun.
Část těchto investic by mohla zůstat podle ACRI u českých firem. „Ten odhad podílu domácích firem jde velmi těžko. Zatím není stanovena technologie, ale určitě naše firmy dokáží nabídnout vysokorychlostní kolejnice i výhybky, mohou se podílet na dalších pracích. Rádi bychom, aby to byly desítky procent,“ řekla Vopálenská.
V Česku je podle asociace mnoho firem, které již nyní dodávají své produkty a služby pro vysokorychlostní projekty v zahraničí. Asociace v tiskové zprávě zmínila například společnost AMiT, která dodávala do Saudské Arábie panelové počítače pro vysokorychlostní vlaky a pro stejný projekt vyrobila firma Borcad sedadla určená pro první třídu. Mezi další aktivní v zahraničí patří firma Bonatrans, která vyrábí dvojkolí, IG Watteeuw z Brna s převodovkami pro vlaky, které jezdí v Itálii či Číně, nebo výrobce kompletních trakčních systémů s rychlostí nad 250 km/hod Škoda Group.
„Byli bychom sami proti sobě, kdybychom nezapojili tuzemské firmy do budování sítě, mnohé z nich najdou uplatnění například také při servisování a dodávkách náhradních dílů pro rychlovlaky a podobně,“ řekl ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakub Bazgier.
Vopálenská dodala, že by českým firmám pomohly zakázky na výstavbě vysokorychlostních tratí i z důvodu získání referencí. „Pokud české firmy získají takovou klíčovou referenci, budou mít v budoucnu možnost se ucházet o další projekty v zahraničí a zvýšit tak export,“ řekla.
