Úterní valná hromada ČEZ může být bouřlivá

Valná hromada energetické společnosti ČEZ by letos mohla být bouřlivější. Vedle úvahy o zestátnění klíčových elektráren k tomu mohou vést i návrhy ohledně výplaty dividend, soudí analytici oslovení ČTK.

Mezi hlavní témata úterního jednání zřejmě bude patřit likvidita společnosti s ohledem na návrh ministerstva financí (MF) k odsunu výplatního termínu dividendy o tři měsíce na 1. listopadu, ale i výrok premiéra Petra Fialy (ODS), který uvedl, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren. Podle analytiků projde návrh MF vyplatit dividendu 48 korun za akcii, představenstvo společnosti navrhuje vyplatit dividendu 44 koruny.

„Po loňské klidnější valné hromadě bude ta letošní zřejmě živější. Témat k diskuzi bude asi tentokrát více. Aktivističtí akcionáři se můžou ptát na likviditu společnosti, na důvody odkladu výplaty letošní dividendy. Zájem bude asi také o plány týkající se restrukturalizace, zestátnění ČEZ, byť si nemyslím, že se na valné hromadě dočkáme nějakých konkrétnějších informací v tomto směru,“ řekl ČTK analytik Fio banky Jan Raška.

Bouřlivější průběh očekává také ekonom, poradce investiční skupiny J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. „Nikoli ale ze strany nás jako kvalifikovaného akcionáře, ale obecně menších akcionářů. Vyslovené větě premiéra Fialy o zestátní výroby málokdo rozumí a ti, co rozumí, vědí, že to má mnoho řešení provedení,“ řekl Šnobr. Podle poklesu akcií ČEZ je podle něj zřejmé, že výrok vzbudil spíše obavy. Možné rozdělení ČEZ sice podle Šnobra není na pořadu letošní valné hromady, akcionáři se ale nemají kde jinde ptát.

„Určitě se bude také více než kdy jindy diskutovat o návrzích k dividendě. Jako akcionáři budeme chtít slyšet skutečné důvody tohoto kroku. Sice to navrhlo ministerstvo financí, ale vypadá to tak, že právě ministerstvo financí teď řídí finance ČEZ, to jest náznak problémů s likviditou v srpnu,“ dodal Šnobr.

„Kdy jindy má být valná hromada dramatická než v době takových turbulencí na trhu s energiemi,“ podotkl analytik portálu Capitalinked.com a bývalý akcionář ČEZ Radim Dohnal. Lze podle něj čekat, že vedení firmy použije všechny prostředky, aby minoritní akcionáře na valné hromadě otrávilo a ti se přestali ptát. „Nebo pokud na klíčovou otázku akcionář nedostane odpověď, to už znovu nezkoušel,“ řekl analytik.

„Počítám, že omezení na dotazy či komunikaci se budou opírat také o opatření proti covidu. Odpovědi budou psát týmy právníků a jinak znalí členové představenstva to jen číst. Minoritní akcionáři ale nemají na dotazy jinou možnost než tuto jednou ročně, a to drží akcie za 185 miliard korun,“ upozornil Dohnal. Mezi nejnáročnější témata bude podle něj patřit možné rozdělení ČEZ, ale i odklad výplaty dividendy.

Ministerstvu financí se podle odborníků jako držiteli 70 procent akcií podaří prosadit svůj návrh na výplatu o čtyři koruny vyšší dividendy, tedy 48 korun za akcii. „Ministerstvo financí vykonává za stát akcionářská práva, disponuje silou téměř 70 procent všech akcií. Pokud dalo ministerstvo protinávrh k návrhu představenstva, předpokládám, že si ministerstvo svůj protinávrh schválí,“ řekl ČTK analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

Návrh vedení společnosti vyplatit dividendu 44 koruny na akcii by znamenal výplatu dividendy 23,7 miliardy korun. Celková vyplacená dividenda při 48 korunách za akcii případně dosáhne 25,8 miliardy korun. Loni vyplatil ČEZ akcionářů dividendu 52 korun na akcii před zdaněním. Vyšší dividendu schválili akcionáři ČEZ jen v roce 2010 ze zisku roku 2009, a to 53 korun za akcii. Loňská dividenda podle firmy odrážela prodej rumunských aktiv firmy.

Čistý zisk skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procento více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.