Stoupající ceny stavebních materiálů zvyšují zájem o produkty spalování
S rostoucími cenami stavebních materiálů stoupá zájem o vedlejší energetické produkty z elektráren, které nahrazují přírodní neobnovitelné zdroje. Celé domy se z materiálů využívajících produkty spalování stavět nedají, jsou ale vhodné k výrobě prefabrikovaných betonových výrobků, při výstavbě silnic, protipovodňových hrází, rekultivaci krajiny a snižují uhlíkovou stopu. Od zástupců energetických a stavebních firem to zjistila ČTK.
Popílek, struska, energosádrovec…
Za vedlejší energetické produkty jsou označovány popílek, struska i takzvaný energosádrovec, který vzniká v uhelných elektrárnách při odsiřování spalin. Popílek se třeba používá při výrobě betonových výrobků, cementu či suchých omítkových zdicích, energosádrovec jako surovina pro výrobu sádrokartonových desek.
Stavební firmy využívají vedlejší energetické produkty už několik let, aktuálně je o ně ale větší zájem. „U energosádrovce evidujeme nárůst poptávky v řádu desítek procent. Také u popílku vnímáme setrvalý nárůst poptávky,“ uvedla pro ČTK mluvčí energetické společnosti ČEZ Alice Horáková. Vedlejší energetické produkty vznikají vedle elektráren ČEZ v Prunéřově či Tušimicích také třeba v elektrárně Opatovice společnosti EPH či teplárnách Kladno a Zlín ze skupiny Sev.en Energy.
ceny tradičních materiálů zdražily o téměř 27 procent
Důvodem zájmu o vedlejší energetické produkty jsou rostoucí ceny tradičních materiálů, které v květnu meziročně zdražily podle dat Českého statistického úřadu o téměř 27 procent. Ceny ale rostou dlouhodobě. „Například cement, vápno a sádra byly v dubnu roku 2022 téměř o 50 procent dražší než v roce 2015, což platí i pro dřevo využívané při stavbě. Surové železo a ocel za stejné období podražily dokonce o 80 procent,“ uvedl analytik Milan Mařík z datového portálu Evropa v datech.
Ceny vedlejších energetických produktů jsou přitom výrazně nižší než běžně využívaných stavebních materiálů. Podle odborného asistenta v Ústavu technologie stavebních hmot a dílců brněnského Vysokého učení technického Víta Černého se cena popílku do cementu a betonu pohybuje kolem 100 až 200 korun za tunu. „Popel a škvára pak okolo 50 korun za tunu, což je přibližně třetina ceny méně kvalitního písku,“ srovnal Černý.
Popílek za 100 až 200 Kč/tunu, škvára za 50 Kč
Popeloviny z fluidního spalování, pro které se uhlí najemno namele, jsou například vhodné pro stabilizaci zemin, hráze nebo zásypy. Tyto materiály našly uplatnění mimo jiné při výstavbě pražského tunelu Blanka nebo dálnic D1 a D6. „Vedlejší energetické produkty jsme využili při obchvatu Karviné. Jako stavební materiál jsme mimo jiné použili hlušinovou sypaninu z nedalekého uzavřeného uhelného dolu, a to konkrétně do násypového tělesa nově budované silnice,“ uvedl mluvčí stavební společnosti Skanska CS Ondřej Šuch.
Firmy berou v potaz i ekologický přínos vedlejších energetických produktů, zejména omezení produkce oxidu uhličitého. Sníží se tak uhlíková stopa staveb, uvedl manažer pro výzkum a vývoj stavební firmy Strabag Stanislav Bedřich. Vylepšovat vedlejší energetické produkty se snaží ČEZ, Skanska i Sev.en. „S akademickým sektorem hledáme další možnosti využití tak, aby i v budoucnu sloužily nejen ke zlevnění staveb, ale především také k jejich ekologizaci,“ podotkl jednatel společnosti Sev.en Smart EP Michal Bystroň.
