Stavebnictví klesne letos i napřesrok
České stavebnictví prožívá těžký rok. Stavební firmy očekávají v roce 2023 na trhu stavebních prací pokles o 2 procenta. Opatrné jsou také predikce pro rok 2024, kdy se očekává stagnace trhu s poklesem o 0,8 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu mezi řediteli stavebních firem, o jehož výsledcích informovala výzkumná společnost CEEC Research.
Kapacity stavebních firem jsou v průměru vytížené na 92 %. Vývoj tržeb stavebních společností bude tento rok ve znamení stagnace, což je s ohledem na dvojcifernou míru inflace a rostoucí náklady spojeno s citelným poklesem ziskovosti realizovaných zakázek.
Stavařům na začátku roku pomohly dobré klimatické podmínky, ale za měsíc březen už Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí meziroční pokles o 6 % ve srovnání s březnem 2022. V dubnu se propad prohloubil na meziročních 6,4 procenta.
V následujících měsících podle oslovených ředitelů stavebních firem nelze čekat zásadní oživení trhu. V letošním roce stavební firmy očekávají pokles trhu o –2,0 %. %. Tři pětiny dotázaných stavebních společností očekávají v roce 2023 pokles vývoje trhu stavebních prací. Pokles trhu očekávají velké i malé firmy, stejně tak se shodují stavaři se zaměřením na pozemní či inženýrský segment.
Mírně optimističtější jsou ředitelé stavebních společností v predikci pro rok 2024, kdy očekávají sice také klesající trend, nicméně pouze minimální pokles trhu o 0,8 procenta.
Příčinou očekávaného poklesu je zejména současné ochlazení v segmentu rezidenčního bydlení. Stavební úřady za březen meziročně vydaly o 13,3 % stavebních povolení méně, za duben o 10,9 % méně. Bylo zahájeno méně bytů, za březen o 21 % a za duben dokonce o 24,6 procenta. Poptávkovou stranu trhu s bydlením negativně ovlivňuje vysoká inflace a drahé financování úvěrů.
„Stále platí, že kvůli vysokým stavebním nákladům a drahému úvěrovému financování se řada projektů odkládá. K výraznějšímu růstu stavební aktivity je potřeba pokles cen stavebních dodávek alespoň o 10 % ve srovnání s úrovní roku 2022,“ říká Dušan Kunovský, předseda představenstva společnosti Central Group, která je největším stavitelem rezidenčního bydlení.
„Významný propad objemů očekáváme především u bytové výstavby, kde již koncem minulého roku bylo patrné, že trh s byty se zastavil a dochází k odkladu realizace mnoha připravovaných bytových projektů privátních developerů. Naopak rekordní objem prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 151 miliard korun pro rok 2023 dává dobrý předpoklad pro stavební výrobu v segmentu dopravní infrastruktury,“ hodnotí Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav.
Vývoj tržeb stavebních firem bude tento rok ve znamení stagnace (–0,2 %), což je s ohledem na dvojcifernou míru inflace a rostoucí náklady spojeno s citelným poklesem ziskovosti realizovaných zakázek. „Očekáváme ještě větší tlak na nabídkovou cenu, mnohdy hraničící s dumpingem. To se s postupem času negativně projeví na ekonomické kondici některých stavebních společností, kterým budou chybět prostředky na obnovu technologií a personální rozvoj,“ varuje Radim Čáp, jednatel společnosti Swietelsky stavební.
Pro kondici stavebnictví hrají zásadní roli veřejné zakázky. Za uplynulý rok 2022 klesl počet oznámení o veřejné zakázce o 10,3 % a podobný meziroční pokles, o 10,5 %, evidujeme také pro první kvartál roku 2023, ale narostla hodnota těchto zakázek (+55,7 %). „Pokud bychom modelově posuzovali pouze zakázky s hodnotou pod 1 mld. Kč, dostaneme meziroční růst hodnoty oznámených zakázek o 2,7 procenta. Po odečtení zadaných a zrušených zakázek zbývá v systému ještě 51,8 mld. Kč (tedy 98 %), které nebyly zatím zadány nebo zrušeny,“ upozorňuje CEEC Research ve zprávě.
Hodnota zadaných zakázek, které byly vysoutěženy a zadány zhotoviteli, za uplynulý rok 2022 klesla o 15,2 procenta. Jediným pozitivním faktorem za první kvartál 2023 je meziroční růst počtu zadaných zakázek o 20,5 %, ale finanční hodnota těchto veřejných zakázek je meziročně nižší o 4,6 procenta.
„Ve veřejných zakázkách, zejména na výstavbu dálnic a silnic, v poslední době sílí konkurenční prostředí, což přirozeně vítáme. Věřím, že se nám tento trend na poli veřejných zakázek podaří udržet, a to i s ohledem na nutnost konsolidace veřejných financí. Musíme si připustit, že nejen občané, ale i stát se bude muset uskromnit. V příštích letech chceme udržet vysoké investiční tempo, v praxi to však znamená, že musíme změnit způsob jeho financování,“ říká Martin Kupka, ministr dopravy.
Kapacity stavebních společností pokračují stále na poměrně vysoké úrovni vytížení (92 %). Vysoká kapacitní vytíženost je v této době, kdy jsou predikce směřovány spíše směrem dolů, dána několika faktory. Jedním z faktorů jsou kontrakty, které byly nasmlouvány z dřívějších let, nebo nedostatek pracovní síly, kde i přes snahu stavebních společností na pracovním trhu není možné sehnat kvalifikovanou pracovní sílu, a tím rozvíjet své kapacity. Některé stavební společnosti v době ekonomické nejistoty do vlastních kapacit vysloveně odmítají investovat.
„V případě, že se negativně neprojeví další makroekonomický problém, který by přivedl na trh novou nejistotu, stavební firmy situaci zvládnou. Po období útlumu způsobeného pandemií, válkou na Ukrajině, energetickou krizí a inflačními problémy se začne oživovat poptávka po stavebních projektech. Vlastní bydlení sice nějakou dobu nebude pro každého, ale indikujeme zájem o projekty nájemního bydlení. Mělo by se projevit zlepšení dostupnosti stavebních materiálů a plynulosti zásobování, což by mělo přispět k vyšší efektivitě výstavby. A jsou to právě veřejní zadavatelé, kteří se nemusejí ohlížet na vysoké úrokové sazby, protože mají na svých účtech prostředky,“ doplňuje Michal Vacek, výkonný ředitel CEEC Research.
