Spravedlivější zdanění digitálních služeb přinese i jejich zdražení
Do konce ledna musí digitální platformy typu Airbnb či Uberu vůbec poprvé zaslat finanční správě přehled o všech prodejích a dalších službách, které se na nich v roce 2023 uskutečnily. Ukládá jim to novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní vycházející z evropské směrnice DAC7. Cílem je větší transparentnost v podnikání digitálních platforem, díky které bude možné jejich zisky správně zdanit. V konečném důsledku se tak povinnost dotkne kromě samotných platforem také podnikatelů, kteří jejich prostřednictvím nabízejí například odvoz, či krátkodobý pronájem, tak těch, kteří těchto služeb využívají. Lze totiž očekávat, že kvůli tomuto nařízení dojde i ke zdražení těchto služeb. Upozornila na to Lenka Lopatová, daňová poradkyně a partnerka poradenské společnosti BDO.
Povinnost se s velkou pravděpodobností dotkne poskytovatelů krátkodobého ubytování, jakými jsou například Airbnb a Booking, dále takzvaných alternativních taxislužeb typu Uberu, Boltu a Liftaga a online tržišť typu Amazonu, Mallu a Allegra. Mohla by se týkat také společností jako Ebay, Aukro, Bazoš a dalších online bazarů, které na rozdíl od běžné inzerce slouží jako prostředník mezi prodávajícím a kupujícím a které zprostředkovávají i platbu.
„Povinnost se týká všech digitálních platforem, které slouží jako prostředník mezi prodejci a zákazníky. Finanční správě budou muset oznámit informace o prodejcích, kteří platformy využívají a kteří v roce 2023 skrze ně prodali zboží, poskytli osobní službu, nemovité věci či dopravní prostředek,“ říká Lenka Lopatová.
Ohlašovací povinnost se naopak nevztahuje na internetové stránky či mobilní aplikace, které pasivně informují o zboží či službách nebo o nemovitostech k pronájmu. „Jinými slovy se povinnost nevztahuje na ty provozovatele, jejichž služba funguje pouze jako jakási nástěnka. Mluvíme o případu, ve kterém k realizaci obchodu a s ním související platby je nezbytný fyzický kontakt mezi prodejcem a zákazníkem,“ přibližuje Lenka Lopatová. „Existuje zároveň i jedna výjimka pro prodejce na platformách, kterých se povinnost týká. „Platí pro ty prodejce, kteří za daný rok uskuteční přes danou platformu méně než 30 prodejů a současně celkové hodnota takto dosažených tržeb nepřekročí dva tisíce eur. O těch nemusí digitální platformy finanční správu jakkoli informovat.“
Cílem evropské směrnice DAC7 a její implementace do lokální legislativy členských států je spolupráce mezi evropskými státy na řádném zdanění digitálních platforem a výměna informací o nich. V návaznosti na tuto směrnici podepsalo 25 států OECD multilaterální dohodu, na jejímž základě by měla být umožněna výměna informací související s DAC7 i se státy mimo EU. Pokud je provozovatel platformy usazen v členském státě či ve státě, který přistoupí k této dohodě, může splnit svoji oznamovací povinnost v tomto státě.
„Konkrétně oznamovací povinnost vůči českému správci daně se týká také provozovatelů platforem, kteří jsou usazeni mimo Českou republiku, pokud jimi provozovaná platforma usnadňuje výše uvedené činnosti prodejců, kteří jsou rezidenty České republiky, nebo pronájem nemovitého majetku nacházejícího se v České republice a oznamovací povinnost nebyla splněna v jiném členské státě či v kvalifikovaném smluvním státě, kde jsou usazeni další prodejci využívající platformu,“ říká Lenka Lopatová. Tento mechanismus by tak měl zajistit, aby se digitální platformy své povinnosti nevyhnuly.
Povinnost počítá s tím, že digitální platformy získají potřebné údaje od prodejců. Pokud prodejce neposkytne údaje platformě ani dvou upomenutích po samotné žádosti, měla by mu platforma uzavřít jeho účet, zamezit mu opětovnou registraci, či nevyplatit protiplnění.
„Pokud digitální platforma přehled o prodejcích do 31. ledna 2024 finanční správě neposkytne, může jí správce daně uložit pořádkovou pokutu až do výše 1,5 milionu korun,“ komentuje odbornice z BDO. Následně může být platforma zapsána na seznam nespolupracujících platforem v důsledku čehož je správce daně oprávněn vydat opatření obecné povahy zakazující provádět prodejcům prostřednictvím platformy danou činnost.
„Jelikož povinnost zvyšuje administrativní náročnost jak pro prodejce, tak pro provozovatele digitálních platforem, lze očekávat, že se to propíše do cen nabízených služeb,“ uzavírá daňová poradkyně Lenka Lopatová.
