Povinné ručení patrně bude třeba platit za více vozidel
Povinné ručení patrně bude nutné platit za víc druhů vozidel. Povinnost platit jej také přejde z vlastníka na skutečného provozovatele vozu. Počítá s tím návrh zákona, který ve středu projedná vláda. Norma převádí do českého práva evropskou směrnici, účinná by měla být od Vánoc.
Zákon nově definuje pojem vozidlo, čímž rozšiřuje okruh vozidel, za která bude nutné povinné ručení platit. Nově se tato povinnost bude vztahovat na všechna motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů za hodinu a na motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 14 kilometrů za hodinu, která váží víc než 25 kilogramů. Zákon zároveň stanovuje, že za motorová vozidla se považují ta, kde je motor hlavním zdrojem pohybu. Povinnosti platit povinné ručení tak nebudou podléhat elektrokola.
Nově by podle zákona také měl povinné ručení platit provozovatel vozidla, nikoli jeho vlastník. Změna podle důvodové zprávy k návrhu zákona vychází z negativních zkušeností s dosavadní právní úpravou při vyřizování přestupků, zániku pojištění nebo využívání systému bonusů a malusů při stanovení výše pojistného.
Nový zákon rovněž ruší takzvanou zelenou kartu pro prokazování zaplaceného povinného ručení na území Česka. Karta podle důvodové zprávy ztrácí svůj význam vzhledem k digitalizaci systému kontrol pojištění. Zelená karta tak bude nově sloužit pouze jako mezinárodní doklad o zaplacení pojištění odpovědnosti, pokud řidiči pojedou do zahraničí.
Zákon by měl zvýšit minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody. Ve všech případech se limit zvyšuje z nynějších 25 milionů korun na 50 milionů korun. V případě újmy na zdraví nebo smrti se limit vztahuje na každou postiženou osobu, v případě majetkové škody je limit pro jednu škodní událost bez ohledu na počet poškozených.
Ministerstvo financí, které návrh zákona předložilo, navrhuje jeho účinnost od 23. prosince. Důvodem je skutečnost, že v tento den vyprší limit pro převedení evropské směrnice do národního práva členských zemí Evropské unie.
