Počet zahraničních pracovníků se zvýší o dalších 20 000 ročně

Počet kvalifikovaných pracovníků z třetích zemí v České republice se od příštího roku zvýší o dalších 20 000 ročně. Přibydou zejména IT specialisté, lékaři, zdravotní sestry, montážní dělníci nebo zedníci. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) dnes schválila vláda. V současné době Česko podle resortu přijímá zhruba 13 500 pracovníků ze zahraničí ročně. Rozhodnutí o rozšíření počtu zahraničních pracovníků uvítala Hospodářská komora ČR. Podle ní opatření zmírní problém s úbytkem pracovní síly, strukturální problém české ekonomiky ale samo o sobě nevyřeší.

Zvýšení počtu zahraničních pracovníků by měl pomoci řešit problém s nedostatkem pracovní síly v Česku, řekl po jednání kabinetu ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). „Dlouhodobě nám chybí kvalifikovaní, ale i nekvalifikovaní zaměstnanci,“ řekl. Problém s nedostatkem nekvalifikovaných pracovních sil je podle něj zejména v oblastech, kde čeští občané nemají zájem pracovat.

„S ohledem na nepříznivý demografický vývoj v Česku je jasné, že se ani v dlouhodobém horizontu bez pomoci zahraničních pracovníků neobejdeme. Zdaleka však nejde jen o manuální práce, stále více jde i o vysoce kvalifikované profese, které se však nedaří dlouhodobě obsadit z našich vlastních zdrojů,“ řekl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Upozornil však, že problém s nedostatkem pracovníků je hlubší, neboť zaměstnavatelé nyní postrádají 300 000 zaměstnanců, do deseti let to bude půl milionu. „Nesmíme rezignovat na vytváření ještě příznivějších podmínek pro zaměstnávání žen na mateřské dovolené nebo seniorů. Stejně tak musíme hledat cesty, jak mnohé zaměstnance vysvobodit z dluhové pasti a dostat je z šedé zóny zpátky na pracovní trh,“ prohlásil Zajíček.

Marek Vošahlík z tiskového oddělení MPO připomněl, že vláda v červnu schválila navýšení žádostí z Filipín a Mongolska o 5000 ročně. „To znamená, že se tedy bavíme o navýšení kapacit vládních programů ekonomické migrace z aktuálních 13 500 na číslo okolo 38 500,“ řekl ČTK. Doplnil, že před invazí na Ukrajinu kapacita programů činila 55 000 žádostí ročně. Při zahájení invaze došlo k pozastavení kvóty na Ukrajinu a Bělorusko, čímž se kapacita programů reálně smrskla na současných zhruba 13 500 žádostí.

programy přijímání cizinců pomohly 3000 českým firmám najít potřebné pracovníky

Právě lidí z Ukrajiny se navýšení kvót týká nejvíce, například v Programu kvalifikovaný zaměstnanec pro ně z celkově schválených 20 000 přibude 11 000 míst. Kromě občanů Ukrajiny, Filipín nebo Mongolska by mělo do Česka za prací přijít ale také více lidí z Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska nebo Severní Makedonie.

Podle MPO programy přijímání cizinců pomohly více než 3000 českým firmám najít potřebné pracovníky. V letošním prvním pololetí to byli nejčastěji občané Mongolska, Srbska, Filipín, Indie, Moldavska, Černé hory, Kazachstánu, Arménie, Gruzie a Severní Makedonie.

„Dohodli jsme se, že lidé budou přicházet ze zemí, které jsou bezpečné a nám kulturně a hodnotově blízké, aby nedošlo k narušení bezpečnosti,“ uvedl dnes před jednáním vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že tito lidé představují také příjem pro státní rozpočet. Jen na minimálních odvodech to jsou zhruba čtyři miliardy korun.

Firmy si na nedostatek zaměstnanců podle Síkely stěžují dlouhodobě. Například v agrárním sektoru chybí 8000 až 10 000 lidí. Před ruskou invazí místa zaplňovali především Ukrajinci. „Nejsme v situaci, kdy bychom byli schopni zaplnit chybějící počet zaměstnanců v agrárním sektoru jenom ukrajinskou pracovní sílou, to se zdá nereálné. Musíme se poohlédnout jinde, v zemích mimo EU,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

15 000 nově příchozích vysoce kvalifikovaných pracovníků může přinést až 0,5 % růst HDP

„Ekonometrickým odhadem bylo spočítáno, že přijetí 15 000 nově příchozích vysoce kvalifikovaných pracovníků může přinést až 0,5 % růstu HDP České republiky. To ukazuje, že správná migrační politika může mít významný ekonomický dopad,“ tvrdí Mirek Mejtský, specialista na globální pracovní migraci ze společnosti Petyovský & Partners. Migrační toky je třeba regulovat, ale nikoliv kapacitou zastupitelských úřadů vydávajících víza. „Pokud chceme migrační toky regulovat, pak bychom se měli zaměřit na aspekty zkušeností, dovedností, vzdělání a integrovatelnosti potenciálního migranta, nikoliv čistě na jeho národnost a štěstí v loterii o termín k podání žádosti,“ říká Mejtský.

Navýšení počtu kvót je jeden krok. Jedním z klíčových ukazatelů kvality migračního systému je doba potřebná k získání pracovního povolení. I přes zavedení vládních programů ekonomické migrace se celková doba relokace pohybuje v rozmezí 3 – 6 měsíců, ve specifických případech může být i delší.  „Tato nepředvídatelnost a zdlouhavost procesu komplikuje rychlou relokaci zahraničních talentů do země. Samotný proces schvalování žádosti po jejím podání v průměru trvá 46 dnů, a to při využití programu Klíčový a vědecký personál, který je tím nejlepším, co současná migrační politika nabízí. Například v Německu trvá rozhodnutí o vydání pracovního povolení pouze 21 dní, v Polsku dokonce jenom 14 dní,“ upozorňuje Mejtský. „Nám se daří valnou většinu relokací zvládnout v horizontu čtyř měsíců, ale i to je často z pohledu firem nedostačující. Věříme, že připravovaná digitalizace migračního procesu přinese jeho kýžené zpružnění. S trvale nízkou mírou nezaměstnanosti a předpokládaným nárůstem poptávky po vysoce kvalifikovaných pracovnících, zejména v oblasti IT, technologií a výzkumu (očekává se, že téměř 60 % nově vzniklých pracovních pozic do roku 2030 bude vyžadovat vysoce kvalifikované pracovníky), je nutné, aby Česká republika upravila svou migrační politiku tak, aby mohla přilákat a udržet zahraniční talenty.“