Oznamovatelé nedůvěřují své zákonné ochraně ve firmách

Ilustrační foto: Khusen Rustamov z Pixabay

Přes čtyři měsíce již platí nový zákon o ochraně oznamovatelů zavádějící klíčové změny u firem s více než 250 zaměstnanci. Podle výzkumu společnosti Moore Czech Republic však pouze 44 % zaměstnanců v těchto firmách ví o povinnosti zavedení vnitřních oznamovacích systémů. Přestože 70 % zaměstnanců je ochotno upozorňovat na protiprávní jednání, 42 % má obavy z odvetných opatření. 

„Zjištění také ukazují na nedostatky v metodách oznamování a potřebu lepšího informování a vzdělávání zaměstnanců. Edukace a posílení důvěry je důležitá pro úspěch zákona, který představuje klíčový prvek v boji proti korupci a posilování transparentnosti v České republice,“ komentuje Petr Štětka, senior manager z poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Nový zákon o ochraně oznamovatelů, tzv. whistleblowerů, nabyl účinnosti 1. srpna letošního roku. Oznamovatelé by nyní měli hrát významnou roli v upozorňování na protiprávní jednání v organizacích a firmách. Změna legislativy se v první fázi týká podniků a dalších zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci, obcí s počtem obyvatel přesahujícím 10 tisíc a veřejných zadavatelů s více než 50 zaměstnanci. „Firmy s 50 až 249 zaměstnanci mají ze zákona do 15. prosince dodatečný čas na přípravu efektivního oznamovacího systému. Bohužel se zdá, že mnoho z nich nebere tuto příležitost vážně a nechává implementaci na poslední chvíli,“ upozorňuje Petr Štětka.

Zákon na ochranu oznamovatelů představuje významný krok k posílení transparentnosti a kultury v korporátním prostředí a klade důraz na vytvoření kanálů pro oznamování protiprávního jednání. „Avšak výzkum ukázal, že téměř čtvrtina zaměstnanců o takovém systému neví vůbec a třetina není schopna na otázku odpovědět. To zdůrazňuje potřebu lepšího informování a vzdělávání zaměstnanců v této oblasti,“ zdůrazňuje Štětka.

Přestože povědomí o systému není zatím nijak vysoké, překvapuje ochota zaměstnanců upozorňovat na nekalé a protiprávní jednání. Výzkum ukázal, že téměř 70 % zaměstnanců je připraveno na takové jednání upozornit. Jen 5 % zaměstnanců by se rozhodlo neupozornit, zatímco zbylých 30 % si je ve svém postoji nejistých.

Jedním z hlavních důvodů, který může ovlivňovat nejistotu zaměstnanců, je strach z odvetných opatření. Až 42 % zaměstnanců se obává možných negativních důsledků, což naznačuje, že firemní kultura a povědomí o ochraně, kterou zákon nabízí, jsou klíčové pro účinnost oznamovacího systému. V tuto chvíli nemá obavy z odvetných opatření pouze třetina zaměstnanců, zatímco čtvrtina není schopna posoudit potenciální rizika.

„Je zřejmé, že úspěch zákona bude záviset nejen na jeho implementaci, ale také na změně myšlení a přístupu na všech úrovních. Je nezbytné vytvořit atmosféru ve firmě, kde zaměstnanci necítí strach využít oznamovací systém. Pro Českou republiku, která se snaží posílit transparentnost a boj proti nekalému jednání, je to klíčové,“ komentuje Petr Štětka.

Výzkum ukazuje na povzbuzující trend ve firemní transparentnosti a etiky. Přibližně 66 % zaměstnanců považuje existenci vnitřního oznamovacího systému ve firmách za důležitou, zatímco pouhých 9 % ji označuje za nedůležitou. Zbývající čtvrtina dotázaných se k významu tohoto systému nedokázala vyjádřit. „Vnímání významu oznamovacího systému mezi zaměstnanci je klíčové pro kultivaci férového jednání ve firmách a představuje důležitý krok k posílení důvěry a bezpečného pracovního prostředí,“ konstatuje Moore.

Nicméně výzkum také odhalil nedostatky v metodách oznamování. Respondenti mohli ve výzkumu vybrat metody, o nichž ví, že se v jejich firmě využívají. Nejčastěji zmiňovali, že oznámení v jejich firmě se provádí osobně, tuto metodu zvolila přes polovina respondentů. Osobní oznámení však může odradit potenciální oznamovatele kvůli obavám o anonymitu a možné odvety. Druhou nejčastěji zvolenou metodou byla e-mailová komunikace (35 %) a 22 % respondentů sdělilo, že se v jejich firmě provádí oznámení „tradiční“ písemnou metodou, např. vhozením oznámení do schránky. Naopak sofistikovanější metody jako speciální linky (18 %) a aplikace (11 %) nebo webové stránky (9 %) jsou méně frekventované.

„Firmy, které mají funkční vnitřní oznamovací systém, díky němu mohou předejít situacím, které by mohly mít devastující dopad na jejich dobré jméno a mohou tak minimalizovat případná reputační rizika. Aby bylo možné dosáhnout plného potenciálu zákona o ochraně oznamovatelů, je klíčové zvýšit povědomí a poskytovat zaměstnancům přístup k bezpečným a anonymním kanálům pro oznamování,“ upřesňuje Petr Štětka.

Výzkum se uskutečnil koncem listopadu 2023 na reprezentativním vzorku české populace (530 respondentů), který tvořili zaměstnanci firem s více než 250 pracovníky. Výzkum se uskutečnil prostřednictvím agentury Instant Research.

Moore Global je jedna z největších mezinárodních sítí auditorských a poradenských společností s více než 30 000 pracovníky ve více než 260 nezávislých firmách a 114 zemích.