Obsazenost a tržby hotelů zůstávají slabé
Duben s letošními Velikonocemi přinesl nadechnutí českého trhu, ale i tak je trend tržeb a obsazenosti českých hotelů ve srovnání se střední Evropou varovný. Propad za vyspělými turistickými zeměmi trvá, ukazují údaje hotelové společnosti STR.
Velikonoce odstartovaly hlavní sezónu, vylepšily náladu a přinesly pro Českou republiku slušná dubnová čísla. Naše ztráta se oproti Rakousku a vyspělým zemím trochu umazala, ovšem je třeba si uvědomit dva aspekty. Zaprvé, přicházející léto s prudce rostoucími přímořskými zeměmi propad ČR zase meziročně zvýší. Zadruhé, začátek roku 2025 ukazuje nedobrý trend, kdy Maďarsko (zejména), Polsko, ale i Rakousko rostou meziročně výrazně rychleji. Za Itálií a špičkovými turistickými zeměmi jsme o 90 % níže (úplně někde jinde). „Je otázka, zda nás má nějak těšit stagnace německé ekonomiky a jejich hotelových služeb. Určitě ne,“ zamýšlí se Jaroslav Svoboda, majitel největší české hotelové skupiny Czech Inn Hotels.
„V dubnu se situace zlepšila, řada vydařených akcí, výborné velikonoční trhy. Nicméně situace není růžová,“ říká Svoboda. „Podepisujeme akvizice v cizině. S předstihem jsme reagovali a zamířili do Polska, Maďarska a na Východ. Ukazuje se, že majetkový výprodej velkých pražských hotelů zahraničními řetězci nebyl žádná náhoda.“
v Praze odešla z oboru během čtyř let desetina zaměstnanců
Český statistický úřad (ČSÚ) nedávno přinesl analýzu cestovního ruchu v České republice. Údaje jsou však za rok 2023. Během něj se ekonomické výsledky cestovního ruchu ve všech krajích výrazně zlepšily, přičemž k oživení nejvíce přispěla Praha. Nejvyšší podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu tradičně vykazoval Karlovarský kraj. V Praze nicméně odešla z oboru během čtyř let desetina zaměstnanců.
V roce 2023 činil celkový objem výdajů za cestovní ruch na našem území 328,9 miliardy korun a hrubá přidaná hodnota sektoru dosáhla 161 miliardy korun. Ve stejném roce cestovní ruch zaujímal podíl 2,3 % hrubé přidané hodnoty Česka, zatímco v roce 2022 to bylo 2,11 % a během pandemických let jen 1,45 – 1,5 procenta. V roce 2023 činila zaměstnanost v oboru 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více.
Nejvíce se v roce 2023 na tvorbě ekonomických ukazatelů podílela Praha, a to 26,1 % na zaměstnanosti (58,5 tis. osob) a 35,7 % na celkové hrubé přidané hodnotě v odvětví. S odstupem následovaly v obou ukazatelích kraje Jihomoravský a Středočeský.
Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu v hlavním městě dosáhla v absolutním vyjádření úrovně 57,4 miliardy korun. Nominálně to bylo o 7,9 % více ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 a jednalo se o nejvyšší hodnotu ve sledované časové řadě od roku 2010. Současně dochází postupně k opětovnému posilování dominance Prahy vůči ostatním regionům. Do metropole se vrací zahraniční klientela.
Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, kde v roce 2023 cestovní ruch tvořil 4,5 % regionální hrubé přidané hodnoty (5,2 miliardy korun). Praha dosáhla ve stejném období podílu 3 procent. V roce 2019 to však bylo 3,7 % a v Karlovarském kraji 5,4 %.
Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v roce 2023 tvořil 4,16 %. V Karlovarském kraji pracovalo přímo v turismu 10,8 tisíce osob, což představovalo podíl 8,3 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý dvanáctý pracující. Vyšší objem lidské práce je v tomto regionu tradičně spojen s poskytováním převážně lázeňských a wellness služeb, což vytváří široké spektrum pracovních příležitostí. V Praze cestovní ruch zaměstnával 5,9 % osob, tj. téměř každého sedmnáctého pracujícího. Od roku 2019 přes pomoc různých subvenčních programů v oblasti zaměstnanosti odešla v hlavním městě do roku 2023 z oboru více než desetina pracujících.