Novináři v EU byli v loňském roce vystaveni více útokům a větší nejistotě
Novináři v Evropské unii a v zemích, jež usilují o vstup do této organizace, čelili v loňském roce stupňujícím fyzickým útokům i větším hrozbám v kyberprostoru. Uvádí to zpráva o pluralitě médií, kterou dnes vydal Evropský univerzitní institut. Pandemie covidu-19 také zhoršila ekonomické podmínky tisku a nakladatelů. Česká republika si vysloužila kritiku hlavně za koncentraci vlastnictví médií.
„Čím dal častěji zaznamenáváme násilné útoky proti novinářům, on-line výhrůžky a také zvyšující se ekonomickou nejistotu,“ uvedl Pier Luigi Parcu z Evropského univerzitního institutu. Podle něj souběh těchto faktorů významně ohrožuje výkon novinářské profese. Podle autorů publikace mnoho zemí hlásí útoky na novináře a během epidemie covidu-19 také klesla ochrana svobody projevu, a to mimo jiné kvůli snahám států potírat falešné informace o koronaviru a epidemii covidu-19.
Zprávu Media Pluralism Monitor 2021 sestavila síť badatelů v jednotlivých zemích. Zpráva hodnotí stav svobody a pluralismu tisku ze čtyř hledisek – základní ochrana práv novinářů, pluralita vlastnictví, politická nezávislost a sociální inkluze. Zpráva se zaměřila na země EU a dále na Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Turecko.
Česká republika má výrazně špatné hodnocení plurality vlastnictví a politické nezávislosti. V obou těchto případech se negativně promítlo, že premiér Andrej Babiš má vliv na jeden z nejvýznamnějších mediálních domů v zemi. Autoři poukazují, že vlastnictví médií je v ČR velice koncentrované a ne vždy transparentní. Podle nich v ČR chybí prostředky, které by umožnily snížit vliv vlastníků na obsah šířený sdělovacími prostředky. „(Pandemie) způsobila, že média (v ČR) jsou náchylnější k politickým a obchodním tlakům,“ uvádí zpráva.
Tisk v ČR dosahuje nízkého hodnocení také v oblasti sociální inkluze, například kvůli nízkému zastoupení žen nebo nízké ochraně proti obsahům šířícím nenávist. Oceněno bylo naopak dobré zastoupení menšin v tisku. Kladně zpráva hodnotí také úroveň ochrany základních práv novinářů, například ochranu svobody slova a tisku či zabezpečení přístupu k informacím.
