Nezaměstnaní žádají pružnost pracovní doby a rozsah výhod

Když se nechce z práce domů. Ilustrační foto: Claudio Scott z Pixabay

Nízká nezaměstnanost působí potíže firmám při náboru nových zaměstnanců. Potenciální uchazeči o práci se rozhodují podle dlouhodobé perspektivy práce, výrazný vliv mají i flexibilita pracovního režimu a rozsah výhod. Vyplývá to z dat Barometru zaměstnanců, který uskutečnila Up benefity.

Najít si novou, ideálně lepší práci do září letošního roku zvažuje jen 19 % zaměstnanců. Reálný podíl těch, kteří takový krok skutečně provedou, bude přitom ještě výrazně nižší.

„Zaměstnanci se aktuálně soustředí spíše na udržení současné práce, a to nejen v případech, kdy jsou v práci spokojeni, ale i když jim aktuální práce nebo pracovní situace nevyhovuje. Nejde přitom jen o momentální strategii, udržení současného pracovního místa zmiňují Češi nejčastěji i ve svých plánech pro příštích pět let,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel Up benefity.

Dlouhodobá jistota práce je důležitým kritériem i pro potenciálních uchazeče o nové zaměstnání. Při zvažování pracovní nabídky by ji zohlednilo 52 % zaměstnanců. Tento faktor je přitom podobně důležitý pro všechny generace zaměstnanců, ačkoliv u baby boomers z pochopitelných důvodů jeho význam mírně oslabuje. Jistota práce je ale důležitá pro muže i ženy, a to na všech úrovních hierarchie.  

Vedle jistoty hledí potenciální uchazeči i na flexibilitu pracovního režimu. Při zvažování pracovní nabídky by ovlivnila rozhodování 42 % zaměstnanců. Flexibilní prací není přitom myšlena jen varianta zkráceného úvazku či časové flexibility, ale také možnost hybridního pracovního režimu nebo práce čistě na home office. „Mnoho firem a organizací je stále v procesu přizpůsobování pracovního režimu, aby lidem umožňoval vzdálenou práci. Nejde totiž ani zdaleka jen o poskytnutí notebooku zaměstnancům, je potřeba používat komunikační kanály a nové technologie nebo nástroje, které budují firemní kulturu a atmosféru i při práci na dálku. Vlastně jde o to vytvářet i takové virtuální firemní prostředí,“ popisuje Nicoletti.

Další výsledky potvrzují silnou pozici příspěvků na stravování, které by ovlivnily rozhodování 36 % zaměstnanců. Vůbec nejdůležitější jsou pro zaměstnance z generace X, ale důležité jsou pro všechny věkové kategorie, a to i pro nejmladší produktivní generaci Z. 

Zhruba třetina zaměstnanců by při zvažování pracovní nabídky zohlednila také příspěvky zaměstnavatele na dovolenou. I ty jsou nejdůležitější pro generaci X. To samé pak platí i o příspěvcích na zdraví a celém systému podpory zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatele.   

„Přestože podpora zdraví zatím nedosahuje při náboru takového významu, její role poroste. Mladší generace se na zdraví soustředí více a dovede ocenit, když zaměstnavatel do prevence investuje,“ říká Nicoletti. 

Z dalších významných faktorů by se podobně zhruba třetina zaměstnanců dívala i na lokalitu výkonu práce a na dobrou pověst společnosti nebo produktů či služeb, které nabízí. Naopak kariérní rozvoj je spíše na okraji zájmu. Výhledovou možnost pracovního postupu by brala v potaz čtvrtina zaměstnanců a příležitost pro sebevzdělání a získání nové kompetence by u pracovní nabídky zohlednilo 18 % zaměstnanců.  

Společnost Up Česká republika vystupující pod názvem Up benefity zahájila svoji činnost na českém trhu v roce 1995 pod názvem Chèque Déjeuner. Je členem mezinárodní skupiny Upcoop působící ve 29 zemích po celém světě.