Na začátku roku zvyšovala mzdy každá třetí firma
Růst spotřebitelských cen dopadá na každého a uvědomují si to i středně velké české firmy. Každá třetí z nich na začátku roku přistoupila k plošnému navyšování mezd, nejčastěji v rozmezí mezi 5 až 10 procenty. Tak vyznívají výsledky průzkumu poradenské firmy RSM.
Z průzkumu vyplývá, že firmy často pouze doháněly předchozí resty. „Malým a středně velkým podnikům chybí strategie kompenzace rostoucích životních nákladů, přesto se snaží uhasit požár v peněženkách svých zaměstnanců a vyjít jim vstříc v době rostoucích životních nákladů. Hned ve dvou ze tří českých firem proto svým kolegům na začátku letošního roku přidávali. V polovině z nich na základě osobního nebo týmového výkonu, ve druhé pak rovnou plošně. Lednové změny na pásce byly pro některé zaměstnance dokonce už druhým navýšením za uplynulých dvanáct měsíců,“ píše RSM ve zprávě o průzkumu.
„Je zřejmé, že firmy často dohánějí nejen inflaci, ale také předchozí resty. K plošnému navýšení mezd se začátkem roku proto nejčastěji docházelo v průmyslu, který dlouhodobě bojuje s odlivem zaměstnanců do mzdově perspektivnějších sektorů, i s jejich stárnutím, a tak zde plošně přidávalo dokonce 70 procent firem. Naopak lidé v segmentu IT, kde je v oblasti mzdové politiky dlouhodobě vysoká konkurence, se v letošním roce navýšení mzdy překvapivě vůbec nedočkali,“ komentuje výsledky průzkumu, do kterého se zapojilo 176 tuzemských firem, řídící partnerka RSM Monika Marečková.
Poměrně vypovídající je srovnání plánů na navyšování mezd z konce loňského roku. Z průzkumu vyplynulo, že naprostá většina z nich dodržela své slovo a mzdy skutečně navýšila tak, jak na konci podzimu 2022 oznamovala. Ze 31 procenta nerozhodnutých firem 16 % nakonec s novým rokem mzdy nenavýšilo, 15 % naopak zvyšovalo nadprůměrně – mezi 5 až 10 procenty. „Tato skutečnost dobře ilustruje velké rozdíly mezi odvětvími a rozevírající se nůžky v rámci české ekonomiky. Na jedné straně tu máme firmy, které od nového roku dokázaly stabilizovat situaci, na straně druhé ty, které i nadále pokračují v úsporném módu,“ všímá si Monika Marečková.
Ceny v lednu meziročně vzrostly o 17,5 %, růstu mzdy o více než desetinu se však dočkala pouhá 3 % zaměstnanců a navyšování se nejčastěji pohybovalo mezi 5 a 10 procenty. A zaměstnancům, kteří by nejraději kompenzovali nárůstem mzdy zvýšení životních nákladů, to nestačí. Nadále je vystaveno tlaku na růst mezi 70 % firem – a ne nikterak malému. Téměř čtvrtina zaměstnanců totiž očekává zvýšení mzdy o více než 10 %, třetina by uvítala nárůst mezi 5 – 10 procenty. Což je pochopitelně zcela mimo možnosti většiny firem. S druhým navýšením mezd v průběhu roku ostatně spíše nepočítá nadpoloviční většina oslovených firem. Pouze 16 % to má jako součást svého mzdového plánu.
„S dalším zvyšováním mezd počítají spíše firmy ze specifických odvětví, často ty, které v loňském roce nemohly přidat dostatečně – tedy například automobilový průmysl nebo strojírenský sektor,“ říká Marečková. „A své lidi si zároveň chtějí udržet kreativní a manažerské obory, kterým se naopak daří – tedy především finančnictví, marketing a reklama nebo poradenství. S alespoň částečnou valorizací počítají také dopravní a logistické firmy.“
Výrazným způsobem se také změnil přístup k finančnímu plánování. Zatím co v loňském roce velká část firem navyšovala mzdy, přestože je nedokázala pokrýt z vlastních tržeb, nyní jsou podnikatelé výrazně opatrnější. Že vyšší mzdy pokryje z tržeb zcela zmínilo 57 % firem, 12 % alespoň z části. Do vlastních zisků bude muset sáhnout 9 % podnikatelů, kteří většinu mzdy nemají jak pokrýt, a 8 % firem mzdy „zadotuje“ alespoň částečně. „To je zásadní změna proti loňskému roku a buďme za ni rádi. Mzdy a s tím související odvody tvoří v mnoha firmách významnou část nákladů a jejich slepé navyšování jen na základě údajů o inflaci nebo tlaku zaměstnanců by mohlo firmy velice rychle přivést do problémů,“ zmiňuje M. Marečková. „Zároveň tyto hodnoty napovídají, že firmy dokázaly optimalizovat příjmovou a výdajovou stránku – částečně pravděpodobně propouštěním, tlakem na efektivitu a více často zdražením svých služeb.“
Výzkumníky také zajímalo, jakou mzdovou strategii budou firmy volit pro následující neklidné měsíce. Čtvrtina respondentů přiznává, že valorizace se bude odvíjet od celkové strategie globálního vlastníka nebo skupiny. Další skoro čtvrtina (24 %) zatím žádnou strategii nemá. V 17 % případů firmy počítají s rozvojem benefitů jako kompenzace nižšího růstu mezd, 14 % bude energii věnovat hlavně solidárním programům pro ty nejnižší příjmové skupiny.
RSM je globální poradenská síť, zaměřující se především na středně velké společnosti. Působí s 860 pobočkami ve 123 státech.
