Lidé šetří na kvalitě jídla

Rostoucí ceny jsou problém. Ilustrační foto: Myriams Fotos z Pixabay

Jen 37 % Čechů si dopřává jídlo ve stejné kvalitě jako v období před prudkým růstem cen. Pro řadu lidí je proto nutričně vyvážený jídelníček stále obtížněji dosažitelný. Lidé si zvykli šetřit i na kvalitě surovin, ze kterých si jídlo sami připravují. Ukázal to rozsáhlý celoevropský průzkum FOOD společnosti Edenred, kterého se v České republice zúčastnilo 5700 strávníků, a jehož výsledky firma zveřejnila v tiskové zprávě.

Stravovací návyky Čechů prošly od roku 2020 výraznou proměnou. Velký podíl na tom má prudký růst cen způsobený inflací, který přiměl domácnosti si více rozmýšlet každý výdaj na stravování. Zdravé stravování se lidem v posledním roce výrazně prodražilo, často tak byli nuceni přistupovat ke kompromisům. Podle odborníků je ovšem i dnes možné sestavit vyvážený jídelníček, který neudělá díru do rodinného rozpočtu. V kurzu jsou hlavně tradiční česká jídla, zanevřít ale strávníci nemusejí ani na fastfoody, jejichž obliba dlouhodobě roste. Podle nutričního specialisty je nejdůležitější mít nad složením jídla kontrolu.

„Se stravovacími návyky inflace opravdu výrazně zamávala. Často se setkávám se situací, kdy by lidé chtěli jíst zdravě, ale už si nemohou dovolit kupovat suroviny, na které byli dlouhodobě zvyklí, stejně často a ve stejném množství,“ popisuje současnou situaci Tomáš Ulč, nutriční terapeut z EUC Kliniky v Plzni. „V posledních měsících si proto všímám určitého hledání optimálního složení jídelníčku. Lidé se stále častěji dostávají k tradičním českým pokrmům, které jsou nutričně velmi bohaté, ale doposud byly spíše přehlížené a upozaďované na úkor exotičtějších alternativ. Tyto pokrmy je možné připravit v různých zdravých variantách a za přijatelnou cenu. Lidé tak mohou nejen ušetřit, ale stravovat se více lokálně, což lze jistě považovat za pozitivum.“

Výrazným trendem vyvolaným koronavirovou pandemií se stal strmý nárůst popularity rozvážkových služeb. Ty byly v době svého největšího rozpuku zodpovědné za 52,2 % celkového objemu plateb za obědy benefitními kartami Edenred. Nyní to však vypadá, že se lidé začínají vracet do restaurací. V dubnu měly rozvážkové služby na svědomí jen 23,1 % celkového objemu transakcí. Oproti vrcholu z března 2021 se tak jejich podíl propadl na méně než polovinu. Dlouhodobě naopak roste obliba fastfoodových restaurací. Během tří let stoupl podíl nákupů rychlého občerstvení o 6 procentních bodů a nyní tak tvoří téměř třetinu všech transakcí benefitními kartami Edenred.

„Pokud mají lidé zájem jíst zdravě, vždy je možné najít cenově přijatelné řešení. Občas to ovšem vyžaduje ústupky a rozvahu při nákupu potravin. Relativně zdravě se naštěstí mohou lidé najíst prakticky všude – dokonce i v mnohých fastfoodech. Je však třeba věnovat alespoň základní pozornost složení jídel a v ideálním případě se vyhýbat pokrmům s vysokou energetickou, ale nízkou biologickou hodnotou. Jedná se zejména o pokrmy smažené, fritované, doplněné velkým množstvím sacharidové přílohy, ale postrádající čerstvou zeleninu,“ vysvětluje Ulč.

Data z posledních měsíců naznačují, že se ceny obědů po dlouhém období růstu konečně stabilizovaly. Podle Edenred Restaurant Indexu sestavovaného na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet společnosti Edenred se zdražování téměř zastavilo. V dubnu Češi za obědové menu průměrně zaplatili 180,3 koruny, jen o devadesát haléřů více než v březnu. Už čtvrtý měsíc v řadě tak ceny rostly jen minimálně. Nejvíce oběd stál již tradičně v hlavním městě, kde za něj Pražané průměrně utratili téměř 204 koruny. Překvapivé jsou naopak výsledky z Olomouce, Karlových Varů, Liberce a Hradce Králové, kde průměrné ceny za obědové menu ve srovnání s březnem klesly, na Hané dokonce o více než korunu.

Novinkou je i meziměsíční pokles počtu zaznamenaných transakcí benefitními kartami. Ve srovnání s březnem se snížil o čtvrtinu. Počet platících osob se přitom nezměnil. „Část tohoto propadu přičítáme období Velikonoc, během kterých si řada zaměstnanců brala dovolené a obědy si tak obstarala jiným způsobem. Čísla však naznačují, že by za poklesem počtu transakcí mohlo stát právě i dlouhodobé zdražování, které zaměstnance postupně nutí šetřit a omezovat množství obědů, na které si do restaurací zajdou,“ analyzuje situaci Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Na rostoucí ceny reagují zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům postupně navyšují příspěvky na stravování. Zatímco v roce 2022 činila průměrná měsíční výše nabité částky na benefitní kartu Edenred 3240 korun, v prvním čtvrtletí letošního roku stoupla o 17 % na 3801 korunu.

„Lidé jsou v současné době na ceny jídel velmi citliví. S výrazným růstem cen poledního menu i jednotlivých surovin se často dostávali do situace, kdy museli dělat kompromisy. Důsledkem tohoto trendu může být právě i vyšší oblíbenost fastfoodových řetězců nabízejících ve srovnání s klasickými restauracemi velmi kompetitivní ceny. Zastavení růstu cen obědů by však mohlo mít v příštích měsících pozitivní vliv i na návštěvnost klasických restaurací,“ odhaduje Petr Šorna, obchodní ředitel společnosti Edenred.