Krize stála svět loni 114 milionů pracovních míst

Koronavirová krize připravila svět loni o 114 milionů pracovních míst. Z toho 22 milionů jich zaniklo v členských zemích Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde je i po částečném oživení o více než 8 milionů nezaměstnaných více než před ní. Zprávu v Paříži zveřejnila OPEC a citovala agentura APA.

Na vrcholu koronavirové krize záviselo zhruba 60 milionů pracovních míst na režimu kurzarbeitu, tedy zkrácené práci s příspěvkem státu. To je přibližně desetkrát více než v čase světové finanční krize v letech 2008 a 2009.

Díky opatření se zachránilo 21 milionů míst a podařilo se zpomalit nárůst nezaměstnanosti v mnoha zemích. Výrazný hospodářský růst se ale v 38 průmyslových státech OECD ještě na trhu práce plně neprojevil.

„Nyní je velmi důležité stanovit správný politický směr s cílem vytvořit pobídky pro investice do podnikání a pro nová pracovní místa,“ řekl při představení výhledu zaměstnanosti v Paříži generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Pokud se pomoc omezí příliš brzy, ohrozí růst,“ varoval.

Krátkodobé náklady fiskálních opatření by se mohly snížit konkrétnějším zaměřením podpory na nejzranitelnější odvětví, podniky a domácnosti. Vedle podpory zakládání firem a iniciativ na vytváření nových pracovních míst doporučil šéf OECD také přeškolování pracovníků a rekvalifikace.

Komentář SH:

Od pana generálního tajemníka by se čekal nějaký originálnější nápad, jak nabídnout lidem novou obživu. Každý podobný otřes, jako byly krize loni a v letech 2008 a 2009, likvidují spoustu pracovních míst. Vytváření nových je vždy o mnoho pomalejší. Zatímco umírající firmu nebo dodělávajícího živnostníka roztrhají věřitelé a úřady na kusy během pár týdnů, na realizaci nového nápadu a založení nové firmy se musí desetkrát sejít několik parlamentů, aby se zjistilo, jestli se to vůbec smí.