Hospodám chybí více než třetina poledních hostů

Češi omezili útraty za obědy a přestávají se stravovat v restauracích. Když jdou v poledne na jídlo, tak šetří: volí jenom jeden chod a také si k jídlu nedávají nápoje tak často, jak byli dříve zvyklí. Dokládají to jejich obědové platby. Ty se sice v květnu meziročně zvýšily o 11 % na rekordních 159,30 koruny za oběd, tento růst ale pokulhává za tím, jak rychle rostou ceny v sektoru stravování.  Restaurace v meziročním srovnání zdražily podle ČSÚ o 26,2 %, jídelny o 12,8 % a podniky s rychlým občerstvením o 21,9 procenta. Nízký je v porovnání s předcovidovým obdobím i počet jídel, která restaurace nyní prodají. Vyplývá to z Ticket Restaurant Card Indexu, který je sestavený z plateb více než 220 tisíc uživatelů nejrozšířenější stravenkové karty Ticket Restaurant od společnosti Edenred.

Ani první teplejší měsíc a otevřené zahrádky nepřinesly restauracím očekávané výrazné oživení. Počet prodaných obědů byl ve srovnání s předcovidovým obdobím o 35 % nižší, a to i se započítáváním transakcí přes rozvážkové služby. Je to sice nejlepší výsledek od prosince 2020, ale vzhledem k tomu, že lidé začali šetřit, pro restauratéry to neznamená výrazný důvod k radosti.

„V praxi se ukazuje, že lidem se nyní propadají jejich reálné příjmy. Ceny v restauracích rostou, na obědy nechodíme tak často a také si pečlivě vybíráme z jídelního lístku a řídíme se mnohem více podle toho, co je levné, než jak jsme byli dříve zvyklí,“ říká členka vedení společnosti Edenred zodpovědná za firemní vztahy Aneta Martišková.

Slabší zájem o obědy v restauracích souvisí s tím, že lidé si ve velkém připravují jídlo doma a nosí si je v krabičkách do práce. Za to, co neutratí v restauracích, pak nakupují potaviny v obchodech. V porovnání s předcovidovým obdobím narostl počet nákupů potravin prostřednictvím stravenkových karet o 30 procent.

Pokles tržeb restaurací a rozvážkových služeb

(srovnání celkových prodejů s počátkem covidového období)

Graf: Edenred

Řešení, které by mohlo tuto situaci alespoň trochu korigovat, by bylo zvýšení reálných příjmů zaměstnanců. „Z našich průzkumů víme, že skoro šedesát procent firem je zvažuje v souvislosti s bezprecedentní inflací navyšovat mzdy. Otázka je, jak vysoké zvýšení bude, zda pokryje růst nákladů a také, kolika procent zaměstnanců se dotkne,“ uvádí Martišková. Výhodné by tak pro zaměstnavatele i zaměstnance bylo zvýšit příspěvek na stravování. Ten je až do hodnoty 150 korun v daňově výhodném režimu a přidání tak nezatíží tolik firemní výdaje jako v případě mezd.

A jak vyplývá z dat Edenredu, alespoň část firem možnosti lidem finančně přilepšit využila. Zatímco ještě loni pouze 24 % firem pořizovalo zaměstnancům stravenky v hodnotě nad 120 korun, letos je to již 35 % společností. Stravenky za 150 korun a vyšší nabízí 15 % zaměstnavatelů, loni to bylo jen jedno procento firem.

Nejčastější nominální hodnotou (nabízí 28 % firem) ale stále zůstává stravenka ve výši 100 korun. „To je tedy 50 korun pod její optimální hodnotou a téměř 60 korun pod průměrnou útratou za oběd. Prostor pro přilepšení zaměstnancům touto formou je tedy na celém trhu poměrně významný,“ doplňuje Aneta Martišková.