Flexibilní kanceláře zažívají druhou vlnu zájmu

Podle nejvýznamnějších hráčů na trhu flexibilních kanceláří poslední měsíce ukazují na stabilizaci a postupný růst tohoto segmentu. Mezi klienty se objevují nové firmy. Nezřídka jde o větší korporace, které jsou s ohledem na délku nájmu i velikost pronajímaných ploch pro řadu operátorů důležitým zdrojem příjmů.

Ještě na začátku roku to vypadalo, že mnohá coworkingová centra nebo sdílené kanceláře nemohou opatření spojená s pandemií Covid-19 přežít. Právě na sdílené pracovní prostory, jejichž filosofie je postavena na setkávání, osobní komunikaci a spolupráci, dopadla omezení velmi těžce. Jak ale dokládají výstupy červnové analýzy poradenské společnosti BNP Paribas Real Estate, už letos na jaře pocítila většina provozovatelů coworkingových i servisovaných kanceláří novou vlnu zájmu. Ve vybraných případech poptávka dokonce předčila před-covidové období. I díky tomu se letos a v příštím roce rozroste nabídka flexibilních kanceláří, která aktuálně činí téměř 106 tisíc m2. Expanze se navíc vedle Prahy a Brna dotýká i dalších měst.

Návrat, respektive příchod, větších firem do coworkingů pro většinu provozovatelů těchto prostor znamená i větší diverzifikaci členské základny. Podíl korporátních klientů, tedy firem s více než 500 zaměstnanci, se u jednotlivých operátorů liší: například IWG, provozující centra Spaces, nebo WeWork potvrzují, že velké, často nadnárodní koncerny se na pronájmech aktuálně podílejí 60 až 75 procenty.

„Jiní operátoři jako HubHub nebo WorkLounge svůj byznys nadále stavějí na menších a středních firmách, nezřídka i jednotlivcích-freelancerech. Tato skupina může často tvořit až 90 procent členů. A vyžaduje vysokou flexibilitu nájemních podmínek,“ konstatuje Kamila Breen, vedoucí poradenství a průzkumu trhu BNP Paribas Real Estate.

Všichni oslovení největší hráči se shodují v tom, že jejich klienti a uživatelé přišli i na základě lockdownu a pandemických opatření s novými požadavky. Pokud byly v oblibě uzavřené kanceláře ještě před první vlnou na jaře 2020, nyní poptávka po nich strmě vzrostla. Zároveň je zcela novým trendem pronájem jednomístných kanceláří – což překvapivě platí i pro zmíněné korporace.

Ilustrace: GraphicMama-team, Pixabay

Další shoda panuje i ohledně technologických inovací. Provozovatelé investují do ještě komfortnějšího rezervačního systému, videokonferenčních zařízení a dalších samoobslužných procesů. Veškerá vylepšení směřují k ještě větší flexibilitě z hlediska provozu i nájemního vztahu mezi operátorem a klientem. „Zákazníci aktuálně vyžadují co nejméně metrů, co nejkratší pronájmy a co nejméně závazků. V tom mají coworkingy oproti klasické formě pronájmu kanceláří stále velkou výhodu,“ shrnuje Kamila Breen.

Většina coworkingových center se nachází v Praze (35) o celkové ploše 45 900 m2. Druhým nejdůležitějším coworkingovým střediskem je Brno se 14 centry a celkovou plochou 9 500 m2. Nabídku flexibilních prostor doplňují servisované kanceláře, kterých je v Česku 30 se souhrnnou plochou 42 580 m2.

Důkazem neutuchajícího zájmu o flexibilní pracovní prostory jsou i nedávno zveřejněné plány některých developerů. Zatímco developerská společnost CTP už své coworkingové centrum Clubco (2 000 m2) v brněnském business centru Vlněna otevřela, developer PasserInvest otevře vlastní flexibilní a coworkingové prostory pod názvem Fleksi o celkové ploše 3 000 m2 v rámci svého pražského projektu BB Centrum teprve letos v listopadu.

Skanska začátkem července oznámila uzavření svého coworkingového centra Business Link, které však díky strategickému partnerství převzala společnost Scott.Webet Workspace. Ta mimo jiné do roku 2023 plánuje provozovat 13 center s celkovou plochou více než 35 tisíc m2. Neméně zajímavou novinkou je expanze řetězce Impact Hub, který společně s firmou NWT připravuje ve Zlíně na podzim letošního roku otevření sedmipatrového centra Sio II powered by Impact Hub o ploše 5 000 m2.