ČEZ za první tři čtvrtletí téměř zosminásobil čistý zisk
Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 mld. Kč ze 6,7 mld. Kč ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Firma to dnes uvedla na svém webu.
ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 % akcií.
Provozní zisk skupiny ČEZ před odpisy (EBITDA) činil 89,3 miliardy korun. Meziroční nárůst o 88 % byl podle firmy daný enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích, rekordním ziskem z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a také vysokou provozní spolehlivostí elektráren v letošním roce.
Růst EBITDA v segmentu výroba byl snížen zhoršením výsledků hospodaření v oblasti prodeje, na kterou růst cen komodit dopadá negativně. EBITDA společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům v ČR, meziročně klesla o půl miliardy korun. „Důvodem je extrémní nárůst pořizovacích cen plynu a elektřiny v roce 2022, který byl částečně kompenzován dočasnými sezonními vlivy,“ napsala společnost.
Provozní výnosy skupiny ČEZ za první tři letošní kvartály dosáhly 211,1 miliardy korun. Meziročně byly vyšší o 35 procent.
Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy za celý letošní rok očekává skupina ČEZ na úrovni 65 až 75 miliard korun. „Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 52 až 60 miliard korun,“ napsal předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Pro stát jako majoritního akcionáře by to znamenalo příjem 36 až 42 miliardy korun.
ČEZ patří mezi firmy, na které chce vláda uvalit daň z neočekávaných zisků, která má sloužit k pokrytí mimořádných nákladů v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Takzvaná windfall tax má platit od příštího roku do roku 2025. Skupiny ČEZ se bude v případě schválení Parlamentem týkat i zavedení stropů tržních příjmů z výroby elektřiny. Z příjmů nad stanovený cenový strop mají výrobci odvádět státu 90 procent.
