ČEZ chce za 20 let začít stavět malé modulární jaderné reaktory

Byznys
2 min.

Energetická společnost ČEZ pracuje kromě přípravy dukovanského jaderného bloku také na tom, aby kolem roku 2040 začala stavět malé modulární reaktory (SMR). Na dnešní konferenci o nových jaderných zdrojích v Praze to řekl člen představenstva firmy Tomáš Pleskač.

„Není to jenom o tom, co se chystá v Dukovanech. V současné době pracujeme už i na malých modulárních reaktorech a na tom, abychom byli schopni někdy kolem roku 2040 začít stavět i tyto malé modulární reaktory. Byť v případě některých ze spojení malé modulární platí jenom to modulární, to malé rozhodně neplatí,“ řekl Pleskač.

Zkušenosti jsou zatím nulové

Z jeho prezentace vyplývá, že ČEZ se připravuje na stavbu těchto reaktorů o celkovém výkonu přes 1000 megawattů (MW). Instalovaný výkon Jaderné elektrárny Dukovany přitom nyní činí 2040 MW, plánovaný nový blok elektrárny by měl mít výkon 1200 MW.

Právě jaderné zdroje menšího výkonu označil předloni za optimální řešení pro stavbu nových jaderných bloků v Česku premiér Andrej Babiš (ANO). Někteří odborníci však upozorňují na to, že ve světě se tato zařízení teprve vyvíjejí, praktická zkušenost s jejich provozem téměř chybí. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) letos v dubnu uvedl, že celosvětově je zatím komerčně využíván pouze jeden reaktor tohoto typu.

„MAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) v roce 2020 vydala ucelený celosvětový přehled projektů SMR. Z více než 70 projektů pouze jeden byl zrealizován a je komerčně využíván (KLT-40S – Rusko), dva projekty mají charakter výzkumných projektů (HTR-10 v Číně a HTTR v Japonsku) a dva projekty jsou v realizační fázi (CAREM v Argentině a HTR-PM v Číně),“ uvedl SÚJB.

ČEZ už dříve uvedl, že malé modulární reaktory by mohly být do budoucna doplňkem plánovaného velkého jaderného bloku, který má být postaven v Dukovanech. Na začátku loňského roku firma oznámila, že oslovila se žádostí o sdílení podrobných technických informací k možné stavbě SMR v ČR celkem 11 firem. Kromě amerických podniků šlo také o firmy z Číny, Británie, Ruska, Francie, Jižní Koreje nebo Argentiny.