Den, který všechno změní? Spíš píše obří otazník
Po šokujícím ustavení nového guvernéra ekonomové, investoři, ekonomická veřejnost, politici i novináři čekají, zda skutečně dojde na obrat měnové politiky. Jmenování nové viceguvernérky a dalších členů rady ale spíš otevírá otázku, jak bude nová rada fungovat.
Formálně vzato bude fungovat normálně. Ale je dost pravděpodobné, že guvernér možná bude při rozhodování o měnových otázkách v menšině. Což se sice možná párkrát v minulosti stalo, ale nikdy nešlo o spor dlouhodobý, zásadní, intenzivně sledovaný a v extrémně divoké době enormně vysoké inflace.
Miloš Zeman jmenoval novou viceguvernérkou Evu Zamrazilovou, která již v nevyšším orgánu ČNB zasedala a momentálně vede Národní rozpočtovou radu. Jako člena pak Jana Fraita, jenž se rovněž vrací do funkce, kterou již zná, a nově veřejnosti ne příliš známou Karin Kubelkovou, působící na Hospodářské komoře a Vysoké škole ekonomické v Praze.
Teď to na obrat spíš nevypadá
Jestliže se od chvíle, kdy budoucím guvernérem jmenoval Aleše Michla, očekává zastavení růstu úrokových sazeb, eventálně jejich snižování, teď to tak úplně nevypadá.
Bankovní rada rozhoduje prostým hlasováním. Spojence má Michl jen v Oldřichu Dědkovi. Minimálně u Zamrazilové a Fraita by si asi nikdo moc nevsadil na to, že se k němu přidají. Názory Kubelkové na měnovou politiku nikde moc nenajdete. Rada má ovšem sedm členů, takže při stoprocentní účasti to chce na „vítězství“ čtyři hlasy.
Bankovní rada rozhoduje prostým hlasováním
Eva Zamrazilová jako bývalá členka bankovní rady a šéfka Národní rozpočtové rady dlouhodobě nabádá vlády k rozpočtové zdrženlivosti. Sice kvůli zadlužení, ne kvůli poptávce. Nicméně nelze asi předpokládat, že by byla pro měnovou expanzi v době, kdy to znamená růst cen a tudíž i zásah do veřejných rozpočtů. Tím spíš, že v různých rozhovorech varovala i před přiživováním poptávky prostřednictvím mezd. Její kredit je značný a stane se historicky první viceguvernérkou ČNB.
Po jmenovani dokonce podekovala soucasne rade, ze vcas zasahla proti inflaci. Na druhou stranu v minulosti podporovala zvysovani sazeb ale jen do vyse, kterou jeste firmy ustoji. Hovorila o 5 % a doporucovala intervence na podporu koruny. V jistem smyslu lze uvazovat, ze by nemusela byt pro tak striktni postup, jaky vidime v poslednich mesicich. Ale k Michlovym nazorum bude mit zrejme daleko.
Jan Frait je teoretický ekonom, rovněž s velmi slušným kreditem. Jako šéf odboru v ČNB připravoval i podklady pro bankovní radu. Lze tedy i u něj předpokládat, že bude blíže dosavadnímu konsenzu než změnám.
Hlavně, ať neoslabí koruna
Velkou neznámou tak zůstává skutečně hlavně Karin Kubelková. Pokud by noví radní překvapili a postavili se na stranu uvolňování měnové politiky, mohlo by to vést k oslabení koruny. Což by byla pro cenovou stabilitu skutečná rána.
Může se stát, že inflace začne oslabovat, a nakonec se objeví konsenzus prostě proto, že se změní situace. Konec konců, nositel Nobelovy za ekonomii Paul Krugmann tvrdí, že i přes optimismus v americkém průmyslu vidí známky ochlazení. A že by do příštího roku klidně mohly USA vstupovat s inflací někde kolem tří procent a čtyřprocentní nezaměstnaností.
Krugmann už prý vidí známky ochlazení
Samozřejmě svět je propojený, takže ochlazení americké poptávky by znamenalo i ochlazení poptávky globální. K tomu konečně začal zlevňovat plyn.
Každopádně ale během léta bude inflace spíš ještě sílit. Zvlášť pokud by vláda povolila tlaku odborů na růst mezd státních zaměstnanců, tipnul bych si, že Eva Zamrazilová bude mezi prvními, kdož varovně zvednou prst.
Jestli pak dojde k prudkému názorovému střetu v bankovní radě, v němž opakovaně prohraje guvernér, nebude to pro důvěryhodnost této instituce dobrá zpráva. Pokud naopak vyhraje, bude to pro většinu ekonomů šok a noční můra.
Co sledoval Miloš Zeman, když rozdal karty zrovna takhle?
Otázka mimo jiné zní, co sledoval prezident Miloš Zeman, když ty karty rozdal takhle divoce. Odpověď asi hned tak nenajdeme. A možná teď ani není tak důležitá, jako to, co se od července začne v ČNB dít.
