Nezaměstnanost klesá, Antivirus končí
Míra nezaměstnanosti v Česku v květnu klesla na 3,9 % z dubnových 4,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší.
„V pozadí tohoto poklesu stojí rozjezd sezónních prací. Trhu práce pomáhá také ukončování přísné uzávěry české ekonomiky a samozřejmě i dřívější masivní podpora z programu Antivirus,“ poznamenala Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance.
Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl proti dubnu o zhruba 12 100 na 285 822, zatímco počet volných míst stoupl o 3200 na 346 604. Ve srovnání s loňským květnem vzrostlo množství volných míst zhruba o 15 600, nezaměstnaných meziročně skoro 19.700 přibylo. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) čísla potvrzují, že rozhodnutí o konci programu Antivirus bylo dobré.
Počet volných pracovních míst roste meziročně i meziměsíčně. Hlad firem po nových zaměstnancích se tedy i nadále zvyšuje. „Na jedno volné pracovní místo připadalo už jen 0,8 uchazeče. Tento ukazatel meziměsíčně mírně klesá,“ vypočítává M. Šichtařová.
„Tato čísla potvrzují, že jsme udělali dobře, když jsme až na karantény vypnuli Antivirus. Ekonomika se otevírá a podniky se teď udrží na nohou bez téhle injekce,“ napsala ministryně Maláčová na twitteru. Program Antivirus měl bránit propouštění. Poskytovaly se z něj příspěvky na mzdy a náhrady firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Proplácení mezd v zavřených provozech či při snížení poptávky skončilo ke konci května. V červnu budou moci firmy z programu Antivirus získat už jen příspěvky na část náhrady pro lidi v karanténě, tedy příspěvek A.
Generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon uvedl, že přes rok trvající pandemie se na nezaměstnanosti v Česku zásadně nepodepisuje. „V souvislosti s uvolňováním ochranných opatření dochází k obnově ekonomických aktivit v gastronomii, hotelnictví, ve službách, v dopravě apod., tedy v oblastech, ve kterých došlo ke značným ekonomickým ztrátám. Řada nezaměstnaných nastoupila do zaměstnání v rámci sezónních prací, které už jsou v plném proudu,“ řekl Najmon. V následujících měsících by podle něj mohla nezaměstnanost mírně klesat. „Například v gastronomii a hotelnictví zaznamenáváme v souvislosti s rozvolňováním postupný nárůst počtu volných pracovních míst,“ dodal.
„Českým trhem práce pandemie evidentně nijak významně neotřásla a pravděpodobně k tomu již ani nedojde,“ usoudil Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank. Upozornil na to, že v celoevropském srovnání Česko během pandemie přišlo o svůj předchozí primát, když se na místo země s nejnižší mírou nezaměstnanosti před něj dostalo Polsko.
V květnu se na úřadu práce nově zaevidovalo 28 559 lidí, což je zhruba o 9800 méně než loni a zhruba o 5300 méně než před dvěma lety, tedy před pandemií. Průměrný věk nezaměstnaných byl v květnu 43,1 roku, zatímco loni to bylo 42,2 roku. Podle úřadu práce se věková struktura uchazečů o zaměstnání za posledních pět let výrazně nemění.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v Ústeckém kraji, a to 5,8 %, následoval Karlovarský kraj s 5,7 procenta a Moravskoslezský kraj s 5,6 %. Tyto tři kraje měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni v květnu, což podle úřadu práce odpovídá dlouhodobé ekonomické situaci těchto regionů. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji – 2,6 procenta. Nejvíce se situace změnila v Praze, kde podíl nezaměstnaných vzrostl meziročně o 0,9 procentního bodu na 3,6 %, a v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde vzrostl o osm desetin procentního bodu na 5,7 %, respektive na 5,8 procenta.
Z okresů mělo v květnu nejnižší nezaměstnanost Pelhřimovsko, a to 1,7 procenta. O desetinu procentního bodu vyšší byla míra nezaměstnanosti v okrese Rychnov nad Kněžnou a v Praze-východ a v Mladé Boleslavi dosáhla shodně dvou procent. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných, 9,2 %, zaznamenal okres Karviná, na Mostecku činil 7,6 % a v Ostravě-město 6,9 procenta.
Nejvíce uchazečů na jedno volné místo, téměř deset, je v okrese Karviná. Na Sokolovsku a na Mostecku je to přes pět lidí na jedno volné místo. Zaměstnavatelé nejčastěji hledají pracovníky do výroby a výstavby. Zájem mají o dělníky výstavby budov, montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v administrativních a průmyslových objektech, řidiče nákladních automobilů, zedníky či kuchaře. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (92 204 volných míst) a ve Středočeském kraji (64 541).
Vyhlídky pro trh práce podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka zůstávají na nadcházející letní měsíce povzbudivé, když ji bude snižovat pokračující sezónnost a otevírání služeb. „Podíl nezaměstnaných tak může v letních měsících klesnou k 3,7 až 3,8 procenta, přestože na trh vstoupí letošní noví absolventi,“ řekl Vejmělek.
Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v %):
Duben 2021 | Květen 2021 | |
Praha | 3,6 | 3,6 |
Středočeský kraj | 3,6 | 3,4 |
Jihočeský kraj | 3,2 | 3,0 |
Plzeňský kraj | 3,3 | 3,1 |
Karlovarský kraj | 6,0 | 5,7 |
Ústecký kraj | 6,0 | 5,8 |
Liberecký kraj | 4,3 | 4,1 |
Královéhradecký kraj | 3,1 | 2,9 |
Pardubický kraj | 2,8 | 2,6 |
Vysočina | 3,1 | 2,9 |
Jihomoravský kraj | 4,4 | 4,2 |
Olomoucký kraj | 4,2 | 3,9 |
Zlínský kraj | 3,3 | 3,1 |
Moravskoslezský kraj | 5,8 | 5,6 |
ČR | 4,1 | 3,9 |
Zdroj: Úřad práce ČR