Trh práce chladne, až příliš
Říjen nepřinesl obvyklý sezónní pokles nezaměstnanosti. Ta zůstala na 5 procentech, informoval Úřad práce ČR (ÚP). „Po očištění o sezónní vlivy podíl nezaměstnaných mírně vzrostl na 5,1 %, což ukazuje na pokračující pozvolné ochlazování tuzemského trhu práce. Říjen přitom bývá pro trh práce relativně příznivým měsícem. Poptávku po pracovnících podporují předvánoční nábory v obchodě a logistice, zatímco útlum venkovních prací se zpravidla výrazněji projeví až v listopadu a prosinci. Letošní vývoj tak vyznívá hůře, než by odpovídalo obvyklé sezónnosti,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance.
Úřad práce evidoval ke konci měsíce více než 370 tisíc uchazečů o zaměstnání. Nejvyšší podíl nezaměstnaných nadále vykazují Ústecký kraj se 7,4 % a Moravskoslezský kraj se 7,1 %. „Právě do těchto regionů chceme více cílit podporu zaměstnanosti a zohledňovat konkrétní potřeby tamního trhu práce,“ komentoval čísla vlastního úřadu ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Během října se na Úřadu práce ČR nově evidovalo 53 730 lidí. Z evidence Úřadu práce ČR odešlo v říjnu 51 881 uchazečů, tj. o 10 218 osob méně než v předchozím měsíci a o 7987 osob více než v říjnu 2025. Do nového zaměstnání v tomto měsíci nastoupilo celkem 38 875 uchazečů. Mezi nezaměstnané se tedy přihlásilo o 13 006 lidí více, než kolik jich našlo novou práci. Jiné důvody pro odchod z evidence ÚP neuvádí.
Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 199 065 žen, které tvořily 53,8 % celkového počtu nezaměstnaných. V evidenci bylo 46 231 osob se zdravotním postižením (OZP), což představovalo 12,5 % z celkového počtu nezaměstnaných. Ke konci října evidovaly úřady práce 25 531 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Na celkové nezaměstnanosti se absolventi a mladiství podíleli 6,9 %, v září 6,6 %, ve shodném období minulého roku to bylo 7,1 procenta.
„Říjnová data potvrzují, že trh práce zůstává aktivní. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 106 tisíc a do nového zaměstnání nastoupilo během jediného měsíce téměř 39 tisíc uchazečů. Vedle pomoci lidem, kteří práci hledají, se soustředíme také na prevenci nezaměstnanosti. V říjnu jsme proto uspořádali setkání v desítkách míst po celé republice, kde v rámci projektu Restart pro mámy získaly zájemkyně kontakty na zaměstnavatele i informace o rekvalifikacích a flexibilních formách práce. Jsme přesvědčeni, že cílená podpora může rodičům po několikaleté pracovní pauze výrazně usnadnit návrat na trh práce,“ přibližuje generální ředitel Úřadu práce ČR Roman Chlopčík.
Do projektu Restart pro mámy se opět zapojili partneři z řad zaměstnavatelů i neziskových organizací, například ČSOB, IKEA, Kooperativa pojišťovna, Holky z marketingu, Člověk v tísni a další. Díky jejich účasti měly maminky možnost získat přímý kontakt s praxí, konzultovat své kariérní plány a lépe se zorientovat v pracovních příležitostech, které současný trh nabízí.
Příležitostí nabízeli zaměstnavatelé ke konci října prostřednictvím Úřadu práce ČR celkem 106 252, což je o 1893 více než v září a o 12 253 více než před rokem. Nejvíce volných pracovních pozic nabízí opakovaně zaměstnavatelé v Praze (24 476 míst) a ve Středočeském kraji (16 422 míst). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru přibližně 3,5 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (21,1), Ústí nad Labem (18,2), Děčín (17,9), Sokolov (17,6) a Bruntál (11,0), tedy tradičně v krajích s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností a s dlouhodobou státní podporou zaměstnanosti.
Dlouhodobě se v evidenci Úřadu práce ČR objevuje nejvíce nabídek na pozice s nižším požadovaným vzděláním (základním nebo vyučení), kde zaměstnavatelé narážejí na nedostatky manuálních pracovníků. Z nabídek náborových internetových portálů lze vyčíst, že nejvíce nabízeny jsou dělnické pozice ve výrobě: montážní dělníci, obsluha strojů a výrobních linek, seřizovači a operátoři CNC strojů. Dále jsou velmi poptáváni stavební dělníci, zedníci, tesaři, svářeči, potrubáři, zámečníci, rovněž řidiči nákladních automobilů a tahačů, řidiči vnitrostátní a mezinárodní přepravy, obsluha vysokozdvižných vozíků (VZV), skladníci. Také pracovníci s nízkou kvalifikací, mj. uklízeči, obsluha ostrahy a bezpečnostních služeb, pomocní dělníci v hospodářství a na stavbách. V gastronomii lze najít uplatnění jako kuchař, pomocná síla do kuchyně, číšník, resp. servírka.
„Na jedno místo připadají zhruba tři a půl uchazeče, jenže to nejsou lidé, které firmy hledají. Chybějí svářeči, CNC operátoři, zámečníci nebo elektrikáři. A tyto pozice se už hledají výhradně v zahraničí. Největší zájem o tyto pracovníky eviduje strojírenství a nově také stavebnictví, což dříve nebývalo. Stavební firmy stály roky hlavně na Ukrajincích a dnes chtějí své týmy diverzifikovat,“ říká Jana Míčková Sladká, zakladatelka společnosti GrapeCare. „Poptávka po kvalifikovaných manuálních profesích se stále častěji přesouvá mimo velká města. V Praze je zájem paradoxně menší. Nejsilněji poptávají firmy na Ostravsku a ve Slezsku, výrazně roste i Zlínsko, odkud místní lidé za prací odcházejí a do fabrik se nehrnou. Právě tam zahraniční pracovníci zaplňují místa, na která se Češi nehlásí.“
Z celkového počtu nahlášených volných míst Úřadu práce bylo 6127 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP), na jedno volné místo připadalo 7,5 uchazeče. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 18 413 na jedno volné místo připadalo 1,4 uchazeče této kategorie.
Český statistický úřad (ČSÚ) měří míru zaměstnanosti a nezaměstnanosti metodou výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), která je kompatibilní s metodami zemí Evropské unie. Podle ČSÚ tak v září míra nezaměstnanosti činila 3,1 procenta, z toho u mužů 2,4 %, u žen 3,9 procenta. „Dění na českém trhu práce je v posledních dvou letech ovlivňováno především aktivitou žen. U mužů jsou změny méně výrazné. U žen vede nárůst ekonomické aktivity k růstu jejich zaměstnanosti, ale i nezaměstnanosti, neboť stoupá počet žen, které práci hledají,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Podíl ekonomicky aktivních k populaci 15–64letých dosáhl 78,2 %. Oproti září 2025 se zvýšil o 0,4 procentního bodu. Míra ekonomické aktivity mužů (82,1 %) převyšovala míru ekonomické aktivity žen (74,1 %) o 8 procentních bodů. Míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15–74 let byla v září 2026 za Česko na úrovni 2,8 procenta.
Obecná míra nezaměstnanosti u osob ve věku 55+ činí přibližně 2 % až 2,5 % (podle metodiky Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ / ILO). Je tak nižší než celková průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Tito lidé však tvoří přibližně 25 % ze všech registrovaných uchazečů o zaměstnání na Úřadech práce ČR. Pokud starší člověk o práci přijde, trvá mu nalezení nového místa znatelně déle než mladším ročníkům. Průměrná doba strávená v evidenci ÚP u věkové kategorie 55+ přesahuje 8 měsíců. Část populace tohoto věku po ztrátě zaměstnání přechází do starobního či předčasného důchodu nebo zůstává mimo pracovní trh, tzn. nejsou vykázáni jako nezaměstnaní, ale jako ekonomicky neaktivní.
Podle dlouhodobých statistik je míra zaměstnanosti v ČR v poměru k EU nadprůměrná. Počet aktivních pracujících poplatníků na jednoho starobního poproduktivního nepracujícího důchodce pobírajícího důchod pohybuje kolem zhruba 2,5 ku 1, aktuálně 5,55 mil ku 2,2 milionu.