Česká národní banka se obává inflace
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4 procenta. Ve stejném rozsahu zvýšila i ostatní základní sazby. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři členové hlasovali pro ponechání sazeb na stávající úrovni. „Dnešním zpřísněním měnové politiky bankovní rada nereaguje mechanicky na vyšší ceny energie, ale na riziko jejich druhotných dopadů,“ napsala bankovní rada ve svém prohlášení.
Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle. Podle nové prognózy sekce měnové se inflace na přelomu letošního a příštího roku dočasně zvýší. Jádrová inflace nadále setrvává na vyšších úrovních. Bankovní rada již zvýšila sazby v červnu. Spolu se včerejším rozhodnutím to přispěje k ukotvení inflačních očekávání a omezí přenos nákladového šoku do inflace. „Delší úrokové sazby zůstávají zvýšené, což také vytváří přísnější finanční podmínky. To by mělo přispět ke snížení jádrové inflace v budoucnu a stabilizaci růstu nových úvěrů,“ vysvětluje bankovní rada.
Ceny rostou zejména v sektoru služeb, které jsou podstatnou složkou jádrové inflace. Trvalejšího snížení jádrové inflace je možné dosáhnout pokračováním přísné měnové politiky. Zvýšená dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívají k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem. Roste spotřeba domácností a investice firem. Proinflačně působí stále silnější růst cen nemovitostí, píše se dále v prohlášení bankovní rady. Její pohled se tak liší od názoru většiny ekonomických analytiků, kteří už delší dobu hodnotí pracovní trh jako „ochládající“, zejména z důvodu rostoucí míry nezaměstnanosti. Realitní trh se naopak ochladit nedaří ani růstem úrokových sazeb na hypoteční úvěry. Nemovitosti, zejména pro bydlení, zdražují nejen v důsledku potřeby zajištění bydlení, ale jsou považovány také za výhodnou investici. Podle odborníků zhruba třetina bytů se prodává za účelem tezaurace úspor, respektive za účelem investice.
Za pozornost stojí také třetí citovaný důvod, jímž je zvýšení veřejných výdajů, tedy dluhové financování státního rozpočtu. Ačkoliv přímá vazba základních úrokových sazeb na hypoteční úvěry nebo na dluhovou službu státu není zcela prokazatelná, přinejmenším v krátkém horizontu, lze předpokládat, že na růstu výnosů ze státních cenných papírů bude mít určitý vliv.
Inflace podle nové prognózy sekce měnové ČNB v průměru letos dosáhne 2,1 %, v příštím roce zrychlí. Výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) v letošním roce byl snížen z 2,2 % na 1,7 %. V příštím roce by měl HDP růst podle prognózy o 2,5 procenta. Odhad růstu ekonomiky snížila centrální banka letos z 2,2 % a pro příští rok z 2,7 % na 2,5 procenta.
Jinak řečeno: bankovní rada dosavadní hospodářský vývoj hodnotí jako tzv. stagflaci, tedy tendenci ke stagnující ekonomice při růstu inflace. Prognóza oživení ekonomiky v příštím roce, byť revidovaná směrem dolů, je sice v souladu s většinou ekonomů, ale má značná rizika.
Ta inflační cituje bankovní rada: „Rizikem pro nadcházející měsíce je setrvalost jádrové inflace. Ta se projevuje zejména ve zvýšeném růstu cen služeb, včetně cen bydlení. Dalším domácím rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané vyšším úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný meziroční nárůst deficitu veřejných financí by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce.“
Pro zvýšení úrokových sazeb, který byl trhem i analytiky očekáván, hlasovali čtyři členové bankovní rady, zatímco tři byli proti. „To ukazuje na rozpolcenost uvnitř bankovní rady ohledně potřeby dalšího zpřísňování. Sám Guvernér Michl navíc na tiskové konferenci řekl, že zvýšení sazeb není začátkem nového cyklu, ale pouze doladěním přísnosti měnové politiky,“ komentuje rozhodnutí ČNB Dominik Rusinko, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance. „Zvýšení úrokových sazeb centrální banka zdůvodnila obavou z druhotných dopadů dražší energie, tedy snahou omezit její přenos do dalších cen a zabránit růstu inflačních očekávání. Tyto obavy jsou z našeho pohledu oprávněné vzhledem k souběhu zahraničních a domácích inflačních tlaků.“