Stavební inženýři varují před rozvolněním norem
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila nedávno novelu Nového stavebního zákona. Vsadila přitom na urychlení stavebního řízení. Zároveň však umožnila bezprecedentní rozšíření odchylek od požadavků na výstavbu, nebo-li technické normy. Přitom právě technické normy ve stavebnictví určují základní standardy kvality, ale i bezpečnosti uživatelů. Upozornila na to Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Nové principy ve stavebním právu, jehož část má začít platit už od 1. října, pracují s nárokovostí povolení a minimalizací rozsahu projektové dokumentace potřebné pro povolení stavby.
Záměr stavět, tedy vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí, se podle této schválené novely nadřazuje všem dosavadním principům, v některých případech i veřejnému zájmu, územnímu plánu nebo majetkovým či osobnostním právům, které vyplývají z jiných zákonů či dokonce ústavy. „Zažili jsme v 90. letech po sametové revoluci divokou liberalizaci v ekonomice, aby až se zpožděním byly doceněny některé regulační nástroje. Zřejmě tím samým musí v zájmu jen malé části stavebníků projít i celé stavebnictví. Je však skandální, že podobné změny se dějí bez zapojení odborníků. Jde o nebezpečný hazard,“ varuje předseda ČKAIT Robert Špalek.
Nastolený proces liberalizace povolovacích řízení bude mít podle inženýrské komory negativní dopad na práci projektantů a stavbyvedoucích, ale i uživatelů staveb a vystavěného prostředí. Rozvolněné požadavky na výstavbu kladou mnohem větší nároky na jejich odpovědnost. Normy se mají rušit, ale trestněprávní doživotní odpovědnost autorizovaných osob zůstává. A protože hlavní slovo bude mít pouze stavebník a jeho ekonomický zájem, bude ČKAIT autorizovaným osobám (projektanti i stavbyvedoucí) doporučovat, aby odmítaly sporné záměry. Do takové kategorie spadají i ty, kde stavebník nebude ochoten objednat projektovou dokumentaci v potřebném rozsahu, což bude většinou nad rámec minimalizovaných požadavků dle nových právních předpisů, či případy, kdy stavebník nebude mít jasně definovaný záměr v podrobnosti, která nahradí rušené normy nebo když záměr bude v rozporu se základními požadavky na stavby, zejména v rozporu s požadavky na bezpečnost staveb.
U rizikových projektů, u nichž v povolovacím řízení nebudou dobře vyváženy ekonomické zájmy stavebníka se zájmy ostatních účastníků či dokonce s veřejnými zájmy, se autorizované osoby s vysokou mírou pravděpodobnosti mohou stát aktéry letitých soudních sporů. V nich ponesou odpovědnost za návrh nebo realizaci problematického řešení ekonomicky výhodného pouze pro stavebníka. Současné změny ve stavebním právu tak povedou k tomu, že řada sporů se přesune ze stavebních úřadů k soudům a budou se řešit podle občanského zákoníku, tedy z veřejnoprávní roviny do roviny občanskoprávní. Čekání na nové judikáty soudů jako vodítko pro další sporné případy zcela jistě ke zrychlení ani ke zlevnění výstavby nepovedou, naopak: soudní spory nejsou levné ani rychlé. Popsaná situace se přitom týká nejen soukromých stavebníků, ale i veřejných zakázek.
opouštět technické normy jako nástroje ochrany zdraví a života uživatelů je velmi nebezpečné
Opouštět technické normy jako nástroje ochrany zdraví a života uživatelů i vlastníků staveb navíc v době, kdy vlivem velké reformy systému stavebních úřadů bude zcela jistě docházet k jejich přetížení, je velmi nebezpečné. Pravidla a parametry určuje především příslušný stavební zákon, dále jeho prováděcí předpisy a teprve poté až české technické normy. To jsou přitom sice převážně nezávazné, ale tím, že definují základní standardy, jsou významné z hlediska ochrany zájmů spotřebitelů-uživatelů staveb a plnění požadavků na ně.
České technické, v tomto případě stavební normy (ČSN) jsou ukazatelem minimálních, praxí ověřených kvalitativních požadavků při návrhu, realizaci i užívání staveb. Revize norem probíhají průběžně v souladu s rozvojem vědy a techniky, lidským poznáním a měnícími se požadavky právních předpisů. Normy jsou významné nejen z hlediska stavebního práva, ale i z hlediska práva občanského, kde nastavují standard provedení nějaké činnosti, minimální požadavky na výrobky a jejich vlastnosti. Ten je často využíván i obecnými soudy při řešení sporů o splnění požadavků na kvalitu stavby.
Rezignace na české technické normy se propíše do kvality staveb a vystavěného prostředí a zvýší chaos v celém stavebnictví. Evropské normy (ČSN EN), které musíme zavádět do systému norem, nelze rušit. Technické normy jsou dokumentované dohody, které pro všeobecné a opakované použití poskytují pravidla, směrnice, pokyny nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků. Definují požadavky, které zajišťují, aby materiály, výrobky, postupy a služby vyhovovaly danému účelu.
„Z toho vyplývá, že i když norma není závazná z hlediska stavebního práva, může být významná z hlediska práva občanského. Navíc, představte si, že bychom používali jiné závity na spojování trubek, než jsou standardizované a jak bychom si doma osadili vodovodní baterii na atypický závit. Technické normy jsou významné z hlediska ochrany zájmů spotřebitelů uživatelů staveb. Změny nemají a nemohou sloužit zájmu pouze menší části stavebníků,“ argumentuje Ladislav Bukovský, předseda Technické komise ČKAIT, autorizovaný inženýr v oboru Pozemní stavby a v oboru Zkoušení a diagnostika a soudní znalec.
Ve stavebnictví technické normy chrání veřejný zájem a stanoví minimální požadavky na kvalitu staveb. Za odbornou úroveň, tedy i správnost a kvalitu návrhu stavby, odpovídá projektant. Ten rovněž odpovídá za splnění požadavků na výstavbu při zpracování projektové dokumentace. Za provedení stavby odpovídá stavbyvedoucí, který musí mít detailní informace o minimálních požadavcích, jak má být stavba provedena. Bez platných technických norem nelze ani zadávat a kontrolovat veřejné zakázky.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je nejsilnější veřejnoprávní stavovská organizace ve stavebnictví. Sdružuje více než 32 tisíc autorizovaných osob, které se mohly stát jejími členy na základě dosaženého vzdělání, odborné tří až pětileté praxe a úspěšného složení předepsané zkoušky odborné způsobilosti.