Cizinců přibývá a česká ekonomika se na nich stává závislou
Zahraniční pracovníci již nejsou pouze doplňkovou součástí českého trhu práce, ale stali se jeho strukturálně významným prvkem. Jejich počet se za posledních 10 let téměř ztrojnásobil a na konci roku 2025 odpovídal více než pětině celkového počtu zaměstnanců v ČR. Tento vývoj potvrzuje rostoucí závislost české ekonomiky na zahraniční pracovní síle, a to i ze států, které dosud nepatřily k tradičním zdrojům pracovní migrace do ČR. Píše to Český statistický úřad ve své analýze, vydané v blogu.
Před 10 lety tuzemské firmy zaměstnávaly hruba 323 tis. cizinců (orientační podíl cizinců na celkovém počtu zaměstnanců tak činil 8 %), na konci minulého roku se jednalo už o 935 tis. osob a orientační podíl dosahoval 22 procent. Dlouhou dobu byli nejpočetnější skupinou zahraničních zaměstnanců pracovníci ze Slovenska, situace se však změnila po vypuknutí války na Ukrajině. Ve srovnání s předválečným rokem 2021 počet občanů Ukrajiny zaměstnaných v ČR do konce roku 2025 vzrostl o 163 tis. na 358 tis., zatímco počet zaměstnanců ze Slovenska ke konci roku 2025 dosahoval téměř 230 tis. a od konce roku 2021 se zvýšil o 20 tis. osob. Podíl zaměstnanců z Ukrajiny na celkovém počtu zaměstnanců z ciziny tak vzrostl z 27,8 % ke konci roku 2021 na 38,3 % na konci roku 2025, v případě zaměstnanců ze Slovenska v uvedeném období klesl z 29,8 % na 24,5 %. Ještě v roce 2015 byl přitom téměř každý druhý zaměstnanec z ciziny (podíl 46,5 %) ze Slovenska, kdežto pracovníci z Ukrajiny tehdy tvořili jen 12,9 % všech zahraničních zaměstnanců.
Kromě toho lze ve vývoji zaměstnanosti cizinců v posledních letech identifikovat dva významné trendy. Prvním z nich je celkový (navzdory mírnému zvýšení v roce 2025) pokles počtu zaměstnanců z Rumunska (maximum v roce 2021, ke konci roku 2025 počet zaměstnanců o 3 % nižší), Polska (maximum v roce 2023, snížení o 9,7 %) a Bulharska (maximum v roce 2021, úbytek o 8,8 %), tedy ze zemí s poměrně početným zastoupením na českém trhu práce. To může souviset s relativně rychlejším růstem ekonomické a mzdové úrovně v těchto zemích ve srovnání s Českou republikou.
Druhým trendem je pokračující silný růst počtu zaměstnanců z řady zemí mimo EU, pro něž mzdová úroveň v ČR nadále představuje významný ekonomický motiv k pracovní migraci. Nejvýraznější růst vykazují Filipíny (od konce roku 2021 zvýšení o 11,3 tis., tedy 422 %), Indie (+5,3 tis., 127 %) a Kazachstán (+3,5 tis., 78 %). Významně vzrostl také počet zaměstnanců z Číny, Vietnamu, Moldavska, Mongolska nebo Ruska. Ve srovnání s koncem roku 2021 je vyšší rovněž počet zaměstnanců z Turecka (+1,8 tis., 94 %), růst však po roce 2023 ustal. V úhrnu se počet zaměstnanců ze zemí mimo EU a Ukrajinu od roku 2021 zvýšil o 55,3 tis. a jejich podíl na celkovém počtu zahraničních zaměstnanců vzrostl o 2 p. b. na 17,7 procenta.
Ke konci roku 2025 byl nejvyšší počet zahraničních zaměstnanců evidován ve zpracovatelském průmyslu (218,4 tis.), v odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (91,9 tis.), ve stavebnictví (81,6 tis.), dopravě a skladování (68,7 tis.) a ubytování, stravování a pohostinství (67,2 tis.). Ve srovnání s koncem roku 2021 vzrostl počet zahraničních zaměstnanců v těchto odvětvích dohromady o 121,5 tis. Nejvýraznější přírůstek zaznamenalo ubytování, stravování a pohostinství (o 34,6 tis.), následované dopravou a skladováním (27,2 tis.), obchodem (24 tis.), zpracovatelským průmyslem (20,1 tis.) a stavebnictvím (15,6 tis.). Těchto pět odvětví se tak na celkovém nárůstu zahraniční zaměstnanosti mezi roky 2021 a 2025 podílelo více než polovinou.
Interpretaci dat komplikují tzv. agenturní zaměstnanci, kteří jsou statisticky zařazeni do odvětví administrativní a podpůrné činnosti, do nějž spadají agentury práce, ačkoliv práci mohou fakticky vykonávat v jiných odvětvích. V administrativních a podpůrných činnostech bylo na konci roku 2025 evidováno 189,3 tis. zahraničních zaměstnanců, o 64,8 tis. více než na konci roku 2021. Jednalo se tak o vůbec největší přírůstek ze všech odvětví. Jeho věcnou interpretaci však omezuje skutečnost, že dostupná data neumožňují určit, kolik z těchto pracovníků bylo přiděleno do průmyslu, stavebnictví, logistiky či dalších uživatelských odvětví. Skutečný počet zahraničních pracovníků fakticky působících v uvedených odvětvích proto může být vyšší, než naznačuje jejich statistické zařazení. Současně však neplatí, že všichni zahraniční zaměstnanci evidovaní v administrativních a podpůrných činnostech jsou agenturními pracovníky.
Zahraniční pracovníci jsou relativně nejdůležitější pro ubytování, stravování a pohostinství. V tomto oboru byl na konci minulého roku více než každý druhý (podíl 51,3 %) zaměstnanec z ciziny. Významné zastoupení mají zahraniční zaměstnanci také ve stavebnictví (podíl 36 %). Nejnižší je naopak v netržních službách, tzn. v oborech veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (podíl 0,6 %), vzdělávání (4,8 %) a zdravotní a sociální péče (6,7 %), a dále v průmyslových odvětvích mimo zpracovatelský průmysl: výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (5,3 %), těžbě a dobývání (7,8 %) a zásobování vodou, činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi (8 %). V ostatních odvětvích (s výjimkou administrativních a podpůrných činností) se podíl zaměstnanců z ciziny na konci minulého roku pohyboval mezi 10 % a 30 %. I zde však platí, že výsledky zkreslují agenturní zaměstnanci.
Pracovníci z Ukrajiny a Slovenska tvoří nadpoloviční většinu zahraničních zaměstnanců ve všech odvětvích a oborech, s výjimkou energetiky a informačních a komunikačních činností, kde jejich podíl dosahuje 49 %, resp. 44 %. Ve srovnání s ukrajinskými pracovníky byli Slováci relativně více zastoupeni v energetice, odvětvích tržních služeb s vyššími kvalifikačními požadavky (peněžnictví a pojišťovnictví; informační a komunikační činnosti; profesní, vědecké a technické činnosti) a netržních službách (což může souviset s minimální jazykovou bariérou a historickou provázaností ČR a Slovenska). Zaměstnanci z Vietnamu tvoří relativně velkou část cizinců pracujících v ubytování, stravování a pohostinství a ostatních činnostech. Ve vodohospodářství a zemědělství jsou poměrně významně zastoupeni zaměstnanci z Rumunska a Bulharska, první jmenovaní pak také ve stavebnictví. Poláci tvoří významnou část (více než pětinu) cizinců pracujících v těžbě a dobývání a ve zpracovatelském průmyslu (9 %).
V letech 2021 až 2025 počet zahraničních pracovníků v ČR vzrostl o 233 tis., tedy o třetinu. Hlavním zdrojem tohoto růstu byli zaměstnanci z Ukrajiny, jejichž počet se v tomto období zvýšil o 163 tis. (83 %). Tento nárůst byl tažen zpracovatelským průmyslem, kde přibylo 27 tis. pracovníků (na konci roku 2025 celkem 80 tis.). K silnému přírůstku došlo také v dopravě a skladování (+21 tis.), ubytování, stravování a pohostinství(+18 tis.), stavebnictví (+14 tis.) nebo obchodu (+12 tis.). Velmi výrazný nárůst o 52 tis. osob (na celkových 91 tis.) vykázaly administrativní a podpůrné činnosti. Tento údaj je však třeba interpretovat obezřetně, protože zahrnuje také agenturní zaměstnance, kteří mohou práci fakticky vykonávat v jiných odvětvích. Zajímavým rysem je rovněž skutečnost, že výrazný přírůstek zaměstnanců z Ukrajiny v uplynulých letech tvořily přibližně ze dvou třetin ženy.
zahraniční pracovníci se stali strukturálně významným prvkem pracovního trhu
„Celkově lze konstatovat, že zahraniční pracovníci již nejsou pouze doplňkovou součástí českého trhu práce, ale stali se jeho strukturálně významným prvkem,“ konstatují autoři analýzy ČSÚ. „Jejich počet se za posledních 10 let téměř ztrojnásobil a na konci roku 2025 odpovídal více než pětině celkového počtu zaměstnanců v ČR. Tento vývoj potvrzuje rostoucí závislost české ekonomiky na zahraniční pracovní síle, a to i ze států, které dosud nepatřily k tradičním zdrojům pracovní migrace do ČR.“
„V případě Slovenska nejde jen o pracovní migraci, ale o systematický přesun talentu a lidského kapitálu do Česka,“ upozorňuje Dominik Rusinko, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance. „Podle dat OECD studovalo v roce 2023 v zahraničí přes 20 % slovenských vysokoškoláků, což byl zdaleka nejvyšší podíl mezi většími evropskými zeměmi (v Česku jsou to cca 4 %). V druhém Bulharsku přitom dosahoval tento podíl jen zhruba poloviny slovenské úrovně. Většina slovenských vysokoškoláků míří právě do Česka. Na konci roku 2024 studovalo na českých vysokých školách více než 22 tisíc slovenských občanů, kteří tvořili přibližně 40 % všech zahraničních vysokoškoláků. Na Slovensko se odhadem vrací méně než třetina absolventů. Česká ekonomika tak získává mladé, jazykově i kulturně blízké a zpravidla motivované lidi, aniž by nesla náklady na celé jejich předchozí vzdělávání a výchovu. Na Slovensko se odhadem vrací méně než třetina absolventů. Česká ekonomika tak získává mladé, jazykově i kulturně blízké a zpravidla motivované lidi, aniž by nesla náklady na celé jejich předchozí vzdělávání a výchovu.“
Na výrazné zastoupení kvalifikovaných pracovníků mezi slovenskými zaměstnanci ukazují také mzdová data. V roce 2025 byla jejich mediánová mzda přibližně o 17 % vyšší než u českých pracovníků, přičemž v horní části mzdového rozdělení byl rozdíl ještě výraznější. „Pro Slovensko jde o bolestivý brain drain. Pro Česko naopak brain gain, ze kterého dlouhodobě profituje náš trh práce, veřejné finance i celá ekonomika,“ hodnotí Rusinko.