Centrální řízení národního hospodářství škodí dnes jako vždy

Státní plánování národního hospodářství, i když už nezahrnuje všechna odvětví a každý podnik, škodí stále stejně, jako za socialismu. Mechanismus je rovněž neměnný: vyhlásí se politický cíl, termín, ale ne zdroje. Totiž někdy ano: z přerozdělení. Z mimořádných daní se vyhlásí dotace. Pak se plán změní. Vznikne nerovnováha na trhu, deficit v dodávkách, převis poptávky, atd…

Deník Hospodářské noviny vydal zprávu o snížení zájmu o podporu zateplování domů a bytů. Nemálo – o tři čtvrtiny. „Za poklesem zájmu je především fakt, že podpora už není zdaleka tak štědrá jako v minulosti,“ píše deník. „Zatímco dříve stál program na vysokých přímých dotacích, teď jsou základem bezúročné bankovní půjčky. /…/ Přímá podpora zůstala jen u sociálně slabších domácností, které mohou získat dotaci až 400 tisíc korun.“

List dále upozorňuje na situaci dodavatelů fotovoltaických elektráren: Vlivem spuštění NZÚ (Nová zelená úsporám) k výraznějšímu oživení nedojde. „Od loňského listopadu, kdy skončila poslední výzva programu, přežívá řada firem díky projektům, které si tehdy dohodly a měly je domluvené na půl roku až rok dopředu. Teď jim doběhnou a ta díra v zakázkách se jim ukáže,“ cituje ředitele České fotovoltaické asociace Petra Mauleho. Za první pololetí letošního roku bylo v Česku připojeno o 30 % méně FVE proti stejnému období loni, doácích instalací z toho bylo méně o polovinu. Onu „díru v zakázkách“ čtěme jako řetězový krach firem.

Martin Zmelík, generální ředitel společnosti ČEZ Distribuce, v rozhovoru pro Echo24 říká: „Přeměnit síť na infrastrukturu, která zvládne obsloužit náročnějšího a aktivnějšího zákazníka, decentralizovanou energetiku a zároveň zachová současnou úroveň kvality dodávek, vyžaduje rozsáhlé technologické investice, které dále vyžadují řádově 5-10 let na přípravu, plánování i samotnou realizaci. Transformaci navíc urychlily dva významné faktory. Prvním byla válka na Ukrajině. /…/ Druhým faktorem byly dotační programy, které výrazně zvýšily zájem investorů. Výsledkem je, že distribuční síť čelí enormnímu množství žádostí. Nejprve přišla vlna fotovoltaik, následovaly větrné elektrárny a od loňského září zažíváme masivní nástup samostatně stojících bateriových úložišť, která legislativa nově uznala jako samostatný energetický prvek.“ A následně se dotýká těch zdrojů: „Výrazně roste podíl takzvaných vyvolaných investic, tedy investic, které vznikají na základě konkrétních požadavků zákazníků na připojení. Podle energetického zákona je to tak, že když nás zákazník požádá o připojení, musíme ho připojit. Ale pokud se na to podívám čistě pragmaticky, tyto investice samy o sobě příliš nepřispívají k obnově a rozvoji celé soustavy. Je to podobné, jako kdybyste k dálnici připojovali další a další příjezdové silnice, aniž byste rozšiřovali samotnou dálnici. Právě tyto investice jdou za distributorem. V kombinaci s vysokou inflací posledních let a prudkým nárůstem počtu žádostí nám tak reálně klesá objem prostředků, které můžeme použít na systematickou obnovu a rozvoj distribuční sítě.“

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, v rozhovoru pro týž web poznamenal: „Kolem vodíku sice bylo velké nadšení, jenže musíme respektovat fyziku a technologické možnosti. Třeba v teplárenství se o vodíku hodně mluví. To je super, jsme schopni ho přimíchávat, ale zhruba deseti procenty. Ve velkých teplárenských zdrojích za desítky miliard, které do ČEZ přicházejí, na to jsme připraveni, nově stavěná zařízení jsou připravena i na vodík a jiné plyny. Ale v dohledné době bude hlavním zdrojem biomasa a zemní plyn, a ten jím určitě zůstane nejen do roku 2035, ale spíš výrazně déle.“ Naráží tím na závazek Evropské unie do roku 2035 ukončit využívání zemního plynu v energetice. „Musíme Komisi přesvědčit, že pro střední Evropu je centrální zásobování teplem klíčová věc, a že ho potřebujeme zachovat. Takže možná přijde nějaký úkrok stranou a vznikne jakýsi šedý vodík. Pak to bude trochu jiná situace. Zatím je ale náš pohled spíš konzervativní. Sami jsme to v rámci vývoje a pilotů zkusili a dnes jdeme spíš pragmatickou cestou na bázi dostupných technologií a financí,“ říká k tou Čermák.

Podobné historky by mohli vyprávět výrobci elektrických automobilů. Jakmile ustaly dotace, poptávka prudce klesla. Jakmile státní příspěvky zmizely, ukázalo se, že velká část spotřebitelů kupovala elektromobily primárně kvůli finančnímu zvýhodnění. Některé automobilky kvůli slabší poptávce bez dotací dočasně omezily výrobu nebo přehodnotily své plány.

Evropská komise se rozhodla, že současný limit oxidu dusičitého z dieselových motorů aut 40 mikrogramů na metr krychlový má do roku 2030 klesnout na polovinu, tj. 20 mikrogramů. Deník Aktuálně.cz k tématu zveřejnil rozhovor s uznávaným německým expertem na spalovací motory Thomasem Kochem. Podle něj jsou nové limity NO₂ ve vzduchu v praxi nedosažitelné. A nepomohlo by prý ani to, kdyby v ulicích naráz jezdily jen elektromobily. „To, co vypouští z výfuku nejmodernější dieselová auta, je ve skutečnosti tak nepatrné množství škodlivin, že je to na hranici měřitelnosti,“ říká Koch. Příspěvek naftového auta ke znečištění ovzduší je tedy podle Kocha zcela marginální. „Ale tak, jak jsou nyní postaveny zákony, to nakonec stejně povede k velkému množství soudních sporů a celé to šílenství se zákazy vjezdu začne znovu,“ míní. Zdůrazněme, že o nesplnitelných limitech rozhodovali politici.

Což nás vrací ke Kamilu Čermákovi: „Zcela otevřeně říkám, že když jsou ty výkřiky tažené ideologicky a nejsou podložené technologickými a finančními možnostmi, příliš nepomohou. Mají totiž vedle té věcné části i část psychologickou. Můžou odradit část populace i podnikatelské sféry. Často v tomto smyslu uvádím elektromobily: já jsem jejich velký fanoušek, sám jezdím v elektromobilu. Ale to bezhlavé ‚a teď všichni do elektromobilů‘ je nepochopení toho, že tady ve střední Evropě je průměrné stáří vozového parku šestnáct a půl až sedmnáct let. Mnoho lidí, kteří většinou jezdí do práce ve starších oktávkách nebo ve Fabii, výkřiky typu ‚všichni sednete do elektromobilu a budete jezdit na koloběžce po centru Prahy‘, prostě vyděsila. Takže teď si myslím, že ten trend tu je, nepotřebuje další výkřik, spíš je potřeba některé věci usměrnit. Což mě zase vrací k zemnímu plynu.“ Item: na něj jezdí i auta.

Určitě není na škodu sledovat trendy. Ty přínosné i ty škodlivé, a jim pomoci, respektive nepomáhat. Ale to není totéž, jako je politicky určovat a centrálně je plánovat. V té socialistické ekonomice stát odebíral podnikům 95 % zisku a veškeré odpisy, načež je přerozděloval podle centrálně stanoveného pětiletého plánu. Tak daleko jsme, v procentech přerozdělování, sice ještě nedošli, ale bacha: Usrula z Leyenů už hledá dodatečné finanční zdroje na provádění galaktického dobra pro příští rozpočtovou periodu. Levou vpřed vstříc krásným udržitelným zítřkům už je nakročeno.