Peníze stresují dvě třetiny Čechů, odkládají přípravu na stáří

Ilustrační foto: Oleksandr Pydvalnyi z Pixabay

Finanční stres v posledním roce zažívaly alespoň občas dvě třetiny lidí. Nejčastěji se bojí rostoucích běžných výdajů, nečekaných nákladů a výpadku příjmu. Starosti o peníze se přitom neprojevují jen v rozpočtu: více než třetina lidí kvůli nim častěji pociťovala stres nebo podrážděnost, část hůře spala nebo zažívala napětí doma. Ukázal to výzkum Swiss Life Select.

Peníze byly v posledním roce zdrojem napětí pro velkou část českých domácností. Kvůli financím zažívalo stres alespoň občas 67 % z nich. Velmi často peníze stresovaly 16 % dotázaných, často 18 % a občas třetinu. Pouze každý desátý uvedl, že ho finance za posledních 12 měsíců nestresovaly nikdy. Výrazný rozdíl je mezi muži a ženami. Finanční stres alespoň občas zažilo 75 % žen. Mezi muži to bylo necelých 59 % procent.

„Finanční stres často nevzniká jen z nízkého zůstatku na účtu. Mnohem častěji ho vyvolává nejistota, co by se stalo při výpadku příjmu, větším nečekaném výdaji nebo delší nemoci. Právě proto je důležité mít v osobních financích pořádek: vědět, jak velká je rezerva, jak jsou nastavená rizika a které kroky mají přednost,“ říká Karel Šulc, generální ředitel Swiss Life Select.

Nejsilnější obavy souvisejí s běžným provozem domácnosti. Růstu cen každodenních výdajů se bojí 52 % lidí. Nečekané výdaje zmiňuje 44 % dotázaných. Téměř dvě pětiny mají strach ze ztráty zaměstnání nebo poklesu příjmů a více než třetina z nemoci či dlouhodobého výpadku příjmu. Náklady na bydlení patří mezi hlavní obavy tří z deseti lidí. 

Starosti o peníze dopadají i na psychickou pohodu a vztahy. Kvůli nim se v posledním roce častěji cítilo ve stresu nebo podrážděně 37 % lidí. Volnočasové aktivity omezilo26 % respondentů. Hůře spalo 18 % lidí, důležitá rozhodnutí odkládalo také 18 % a téměr stejný podíl respondentů zažíval napětí v rodině či partnerském vztahu. Třetina lidí uvedla, že na ně starosti o peníze neměly výrazný dopad.

O penězích se nám doma často nemluví lehce. Pravidelně a bez větších problémů je řeší 37 %. Další třetina se o financích baví jen občas a připouští, že rozhovor o penězích bývá složitý. Pro 18 % lidí jsou peníze doma jen výjimečným tématem. Tři procenta se jim raději vyhýbají.

Nejistota odsouvá rezervu i přípravu na stáří

V posledním roce odložilo důležité finanční rozhodnutí, protože si nebyli jistí, jak postupovat, 41 procento domácností. Devatenáct procent to udělalo opakovaně, 22 % jednou. Dalších 18 % si nebylo jistých, zda se jim to stalo. Žádné důležité rozhodnutí z tohoto důvodu neodložilo 39 % dotázaných.

Nejčastěji lidé odsouvali kroky, které mají domácnosti pomoci zvládnout horší období nebo se připravit na budoucnost. Vytvoření nebo doplnění rezervy odložila zhruba čtvrtina dotázaných (26 %). Spoření nebo investování na stáří neřešil každý pátý a investování volných peněz 18 %. Přibližně 11 % odložilo zajištění příjmu při nemoci nebo pracovní neschopnosti, revizi pojištění (9 %) nebo finanční plán pro rodinu (9 %).

„Odklad finančního rozhodnutí může krátkodobě přinést úlevu, dlouhodobě však často zmenšuje prostor pro dobré řešení. U rezervy, ochrany příjmu nebo přípravy na stáří hraje čas zásadní roli. Čím později člověk začne, tím obtížnější bývá vše dohánět,“ varuje Karel Šulc.

Mezi těmi, kteří v posledním roce nějaké rozhodnutí odložili, uvedla 53 %, že jim chyběly peníze. Rozhodování ale brzdil i strach z chyby. Více než čtvrtina měla obavu, že se rozhodne špatně. Větší klid by tak lidem nepřinesl pouze vyšší příjem, ale také lepší přehled o vlastních financích a jasnější plán.

„Řada lidí neodkládá finanční rozhodnutí z nezájmu. Spíš se bojí chyby, nevyzná se v možnostech nebo neví, komu věřit. V této chvíli je finanční poradce klíčový, měl by nabídnout varianty, vysvětlit rizika a pomoci vybrat první rozumný krok,“ říká Karel Šulc.

Samotný finanční plán má pro mnoho lidí silný uklidňující efekt. S výrokem „Kdybych měl/a jasný finanční plán, cítil/a bych se klidněji“ souhlasí 59 % pětiny respondentů. U mladých lidí ve věku 18 až 26 let je tato potřeba ještě výraznější. S jasným plánem by se cítilo klidněji 71 % z nich.

„To, že jasný finanční plán silně rezonuje i u mladých lidí, je důležitý signál. Finanční plánování nezačíná až před důchodem. Právě v mladším věku se rozhoduje o návycích, rezervě, ochraně příjmu, bydlení i pravidelném investování. Čas je v osobních financích jedna z největších výhod,“ doplňuje Karel Šulc, generální ředitel Swiss Life Select.

Od poradce se čeká plán a vysvětlení rizik

Zkušenost s finančním poradcem nebo konzultantem má 45 % lidí. U těch, kteří už poradce využili, převažuje zkušenost, že jim odborná rada pomohla snížit nejistotu nebo stres spojený s financemi. Uvedlo to téměř 60 % z nich.

Od poradce lidé nejčastěji čekají dlouhodobý plán a lepší orientaci v možnostech. Návrh dlouhodobého finančního plánu by ocenila 23 % respondentů, porovnání možností na trhu 21 procento a upozornění na rizika, která sami nevidí, také zhruba každý pátý. Také každý pátý člověk by od poradce čekal vysvětlení složitých produktů. Podobný podíl by ocenil pomoc se získáním přehledu o celé finanční situaci.

„Kvalitní poradenství musí ustát i nepříjemné otázky. Klient má rozumět tomu, proč určité řešení dává smysl právě pro něj, kolik ho bude stát, jaká má rizika a jak zapadá do jeho dlouhodobé finanční situace. Teprve potom nejde pouze o sjednání produktu, ale o skutečnou pomoc při rozhodování,“ uzavírá Karel Šulc.

Výzkum Swiss Life Select proběhl v červnu 2026 na reprezentativním vzorku české populace (1040 respondentů). Výzkum se uskutečnil pomocí Instant Research IPSOS.

Swiss Life Select je finančněporadenskou společností. Je součástí švýcarské finanční skupiny Swiss Life, poskytovatele finančních řešení v Evropě s tradicí již více než 165 let. Akcie společnosti Swiss Life jsou obchodovány na burze v Curychu a jsou rovněž zařazeny do hlavního indexu SLI (Swiss Leader Index), který zahrnuje 30 největších společností obchodovaných na burzách ve Švýcarsku.