ČNB nezměnila úrokové sazby, inflační rizika trvají
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech 7 členů bankovní rady. Rozhodnutí bylo očekáváno většinou nezávislých analytiků. Diskontní sazba zůstává na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 procenta.
Ve svém prohlášení ČNB podotýká, že inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle. Podle nové prognózy sekce měnové se inflace na přelomu letošního a příštího roku dočasně mírně zvýší. Jádrová inflace se drží již 8 měsíců zvýšená těsně pod 3 procenty bez výraznější tendence k poklesu.
„Trvalejšího snížení jádrové inflace je možné dosáhnout dostatečně přísnou měnovou politikou. Zrychlující dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívají k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem. Ceny rostou zejména v sektoru služeb, jehož cenová dynamika je podstatnou částí jádrové inflace. Roste i spotřeba domácností. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen nemovitostí,“ napsali bankéři ve svém prohlášení. „Zvýšení sazeb na minulém jednání přineslo žádoucí zpřísnění měnových podmínek. Hlavní strategií je nyní období vyhodnocování nových dat, výhledu, vývoje inflačních rizik a působení restrikce měnové politiky.“
Bankovní rada potvrdila své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
Inflace podle nové prognózy měnové sekce ČNB v průměru letos dosáhne 2 %, v příštím roce 2,5 %. Výhled růstu HDP Česka v letošním roce byl snížen z 2,5 % na 2,2 %. V příštím roce by měl HDP růst podle prognózy o 2,7 %.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce je setrvalost jádrové inflace. Ta se projevuje zejména ve zvýšeném růstu cen služeb, včetně cen bydlení. Dalším domácím rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný meziroční růst deficitu veřejných financí by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce.
„Finanční trhy očekávají další zvýšení úrokových sazeb 10. září i v eurozóně, a to o 25 bazických bodů na 2,50 %. To vše podle našeho názoru vytváří riziko vyšší inflace v následujících měsících. Domníváme se proto, že bankovní rada bude na dalším zasedání 17. září reagovat zvýšením sazby na 4 procenta,“ předpovídá Vojtěch Šmajer, produktový analytik OVB Allfinanz. „Pro střadatele by takový krok představoval pozitivní zprávu. Již dnes sledujeme zvýšenou konkurenci mezi bankami ve spořicích účtech a termínovaných vkladech, kde se finanční instituce snaží udržet atraktivitu svých produktů vůči Spořicím státním dluhopisům. Na hypotečním trhu je situace odlišná. Přestože by vyšší sazby ČNB mohly na první pohled znamenat tlak na zdražování úvěrů, očekáváme, že konkurence mezi bankami, vývoj tržních sazeb a hlavní podzimní hypoteční sezóna by mohly banky přimět ukousnout si část svých marží a nabídnout klientům nižší sazby.“
Na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl zmínil, že se současným nastavením sazeb je ČNB aktuálně spokojena. Do budoucna si bankovní rada nechává všechny možnosti otevřené. „Za pozornost stojí, že nová prognóza již neukazuje potřebu dále zvyšovat úrokové sazby. V souhrnu dnešní zasedání ČNB podle mě podporuje scénář, že bankovní rada již úrokové sazby na nejbližších zasedáních zvyšovat nebude,“ hodnotí zasedání bankovní rady Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin. „Poslední data z domácí ekonomiky zatím rozhodně nevytvářejí potřebu dalšího okamžitého zvýšení sazeb. V nejbližších měsících je podle mě nejpravděpodobnější, že ČNB bude držet sazby beze změny na současných úrovních. Pokud ale ČNB svůj postoj přehodnotí, pravděpodobnější bude jednoznačně zvýšení než snížení sazeb.“
O možném – a pravděpodobném – zvýšení základních úrokových sazeb uvažuje i Dominik Rusinko, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Fiance: „Pravděpodobnost, že bankovní rada bude muset v dalších měsících přitvrdit a dále zvýšit úrokové sazby na 4 %, zůstává podle nás relativně vysoká. Z pohledu příchozích dat budou rozhodující zejména další (jádrová) inflační čísla a zářijový výsledek mezd za druhé čtvrtletí. Důležitým faktorem bude i geopolitický vývoj, resp. ceny ropy a zemního plynu. A konečně podstatnou roli sehraje i politika hlavních centrálních bank: pokud ECB či Fed přistoupí v září ke zvýšení sazeb, tlak na přísnější měnovou politiku zesílí i v Česku.“