Důvěra podnikatelů sílí, spotřebitelů slábne
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, v červenci v podstatě stagnoval, když se meziměsíčně zvýšil pouze o 0,1 bodu na hodnotu 101,1. Vývoj obou jeho složek byl rozdílný. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů mírně vzrostl o 0,4 bodu na hodnotu 100,2, indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 0,9 bodu na hodnotu 105,6, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku v červenci zvýšila ve všech sledovaných odvětvích. Ve stavebnictví se zvýšila o 1,8 bodu, v obchodě o 1,4 bodu a mírně pak v průmyslu (+0,3 bodu) a ve vybraných službách (+0,2 bodu).
„Důvěra podnikatelů v ekonomiku se v červenci zvýšila ve všech sledovaných odvětvích, což vedlo k jejímu návratu na úroveň dlouhodobého průměru. Z průzkumů je ale patrné, že mezi respondenty přetrvává vysoká míra nejistoty související především s geopolitickým vývojem ve světě,“ kometnoval Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se meziměsíčně mírně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 0,9 bodu na hodnotu 105,6. Podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se meziměsíčně zvýšil. Podíl respondentů, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, se meziměsíčně snížil. Podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících poklesl. Počet respondentů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy, se téměř nezměnil.
„Červencové zhoršení spotřebitelské důvěry odráží rostoucí nejistotu domácností ohledně jejich finanční situace i hospodářského vývoje v České republice v následujících 12 měsících,“ sdělila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
„Důvěra v domácí ekonomiku se v červenci nepatrně zvýšila, a to navzdory tomu, že se od července opět rozběhl konflikt na Blízkém východě a ceny energetických komodit prudce vzrostly. Částečným vysvětlením je to, že sběr dat probíhal primárně v první polovině měsíce, kdy ještě nebyla eskalace konfliktu tak patrná,“ vysvětluje Miroslav Novák, analytik investiční společnosti Citfin. „Vzhledem k tomu, že spotřebitelé jsou citliví na vývoj cen pohonných hmot, lze očekávat, že v srpnu dojde k dalšímu poklesu spotřebitelské důvěry za předpokladu, že ceny na čerpacích stanicích dále porostou.“
Soukromé výdaje domácností tvoří již nadpoloviční podíl na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP), tedy výkonu ekonomiky. Jejich slábnoucí důvěra se sice neodrazila v průzkumu ČSÚ, ale v růstu úspor.
„V souhrnu červencové indexy důvěry i nadále signalizují pokračující růst domácí ekonomiky. Výraznou nejistotu však představuje vývoj cen energetických komodit v návaznosti na blízkovýchodní konflikt. Nelze proto vyloučit, že vysoké ceny energie stáhnou ve druhé polovině letošního roku hospodářský růst výrazněji pod 2 procenta,“ varuje Miroslav Novák.
Meziročně byl hrubý domácí produkt (HDP) v 1. čtvrtletí 2026 vyšší o 2,2 %, za celý rok 2025 vzrostl HDP o 2,7 %. Zpomalení reálného tempa růstu je patrné i v případě mezičtvrtletního vývoje. V porovnání se 4. čtvrtletí 2025 byl HDP v pouze o 0,2 % vyšší, což je nejpomalejší mezičtvrtletní růst za poslední 2 roky. Podobně jako v předchozích čtvrtletích byl meziroční růst české ekonomiky tažen domácí poptávkou, příspěvek zahraniční poptávky byl tentokrát záporný.
Peněžní a nepeněžní příjmy domácností v 1. čtvrtletí 2026 nominálně vzrostly meziročně o 5,7 %. Toto nominální zvýšení stačilo na dostatečné pokrytí růstu cenové hladiny, takže reálně příjmy domácností vzrostly meziročně o 3,4 % a mezičtvrtletně byly o 0,2 % vyšší, sdělil ČSÚ.
Spotřeba domácností v 1. čtvrtletí 2026 meziročně nominálně vzrostla o 5,7 % a reálně byla vyšší o 3,3 %. Mezičtvrtletně byla spotřeba domácností reálně vyšší o 0,3 %. Domácnosti již několik čtvrtletí intenzivněji utrácejí (nejen nominálně, ale i reálně) a jejich celková spotřeba se tak již vrátila na reálnou úroveň v období před prvními dopady pandemie covidu, tj. k úrovni 4. čtvrtletí 2019.