Spotřeba plynu v Česku letos stoupla

Společnost GasNet, největší distributor plynu v České republice, dodala odběratelům během prvního pololetí letošního roku 35,1 TWh energie. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst o 2,9 procenta.

Kromě zemního plynu také roste objem distribuovaného biometanu, který meziročně vzrostl o 4,9 % na 73 165 MWh. Zájem přetrvává i o nová připojení k distribuční soustavě. V segmentu domácností GasNet připojil 1112 nových odběrných míst, meziročně o 2,8 % více. 

„Zájem domácností i velkých odběratelů o připojení ukazuje, že je plyn atraktivním řešením zejména pro vytápění. Je to spolehlivý a ekonomický způsob, jak dekarbonizovat nejen lokální vytápění domácností, ale i celkově transformovat české teplárenství a průmysl. Na rostoucí poptávku i spotřebu plynu jsme ve většině lokalit kapacitně připraveni,“ ujišťuje Martynek.

„Podobně jako v předchozích obdobích ovlivnilo spotřebu především chladnější počasí během topné sezóny. Právě v zimě dosahuje distribuce svého vrcholu a na energii z plynu spoléhají miliony českých domácností i průmysl,“ říká Andrzej Martynek, generální ředitel skupiny GasNet.

Více plynu spotřebovali zákazníci v segmentu velkých a středních odběratelů, kam patří zejména teplárny, chemické závody a průmyslové podniky. Jejich spotřeba dosáhla od ledna do června letošního roku 19,6 TWh. Domácnosti a střední odběratelé v prvním pololetí spotřebovali 15,5 TWh. Nejvíce práce měli plynaři z GasNetu v pondělí 12. ledna, kdy lidé a firmy odebrali ze sítě rekordních 37 297 064 m³ plynu.

Na distribučním území Gas Distribution, která je od ledna součástí skupiny GasNet a která zajišťuje distribuci plynu v jižních Čechách a části Vysočiny, spotřeba v prvním půlroce dosáhla hodnoty 1,69 TWh.

Vedle zemního plynu pokračuje také růst objemu distribuovaného biometanu. Za prvních šest měsíců letošního roku prošlo distribuční soustavou GasNetu 73 165 MWh tohoto obnovitelného plynu, což je o 4,9 % více než ve stejném období loňského roku. Aktuálně dodává biometan do plynárenské sítě GasNetu celkem devět výroben tohoto plynu.

„Naše distribuční síť je připravena na další rozvoj lokální výroby biometanu. Zvyšováním jeho podílu v distribuční soustavě posilujeme energetickou bezpečnost a snižujeme celkovou emisní stopu energetiky. Trend pro následující období určí zejména aukce na provozní podporu, která má potenciál výrazně zvýšit objem jeho výroby v České republice,“ vysvětluje Andrzej Martynek.

GasNet zavedl na připojování dalších výroben biometanu k síti standardizovaný proces, který jsou plynaři připraveni s ohledem na další vývoj trhu dál rozvíjet. Celkový potenciál výroby biometanu se v Česku odhaduje mezi 10 a 15 TWh.

GasNet je provozovatelem největší plynárenské distribuční soustavy v České republice. má v tuzemsku zhruba 85% podíl na distribuci zemního plynu a spravuje téměř 70 tisíc kilometrů plynovodů. Kromě Prahy pokrývá distribuční území společnosti celou ČR. Vlastníky skupiny GasNet jsou společnosti ČEZ, British Columbia Investment Management Corporation (BCI) a Allianz Capital Partners (zastupující pojišťovací společnosti skupiny Allianz).

Společnost Centropol Energy se obává zvýšení cen plynu. Evropské zásobníky plynu vstupují do léta naplněné méně, než je obvyklé. Dostat se z aktuálních přibližně 48 procent naplnění na cílových 80 procent do začátku listopadu znamená nakoupit velmi vysoké objemy plynu v krátkém čase.

Ukončení poklesu cen energie včetně plynu se obává také Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Zatím se sice nezdá, že by Evropě v zimě hrozil vysloveně fyzický nedostatek zemního plynu, ale současně stále více indicií naznačuje, že optimistické předpovědi o levné energii mohou být předčasné. Největším problémem totiž nemusí být samotná dostupnost plynu, ale jeho cena,“ říká Šichtařová.

Evropská komise požaduje, aby členské státy měly mezi začátkem října a prosincem zásobníky naplněné z 90 procent. Letos však stále více analytiků připouští, že tohoto cíle zřejmě nebude dosaženo. Reálnější se jeví naplněnost kolem 80 procent, případně ještě o něco nižší. Výjimka z evropských pravidel sice umožňuje desetiprocentní odchylku, přesto by letošní vstup do topné sezony patřil k nejslabším za poslední roky.

„Letní ceny plynu jsou krom jiného kvůli situaci na Blízkém východě nezvykle vysoké a ukládání plynu do zásobníků se při současné cenové struktuře mnohdy finančně nevyplácí,“ říká Šichtařová. „Pokud je letní cena vyšší než očekávaná zimní cena, obchodníci logicky nemají motivaci zásobníky plnit tak rychle jako v minulých letech. Kalkul jim vyjít může, i nemusí. Ještě větším problémem je totiž geopolitika. Dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), na kterých je Evropa po odstřižení od většiny ruského plynu stále více závislá, komplikují události na Blízkém východě. Objevují se uklidňující výroky, že plynu bude i letos dostatek a příští rok by se dokonce mohl nakupovat levněji. Takové závěry jsou ale možná až příliš optimistické. Menší naplněnost zásobníků totiž znamená, že během samotné zimy bude nutné dokupovat větší objemy plynu na spotovém trhu. A právě tehdy bývají ceny nejcitlivější na jakoukoliv neočekávanou událost – od technických problémů přes výpadky LNG terminálů až po další eskalaci konfliktů na Blízkém východě. A jak jsme už opakovaně řekli: v této oblasti klid prostě nebude, a pokud ano, tak je to jen dočasná finta.“

Tuzemské zásobníky jsou sice naplněny přibližně z 56 % a v přepočtu na počet dní spotřeby patří Česko mezi nejlépe zabezpečené země Evropské unie, tempo jejich doplňování však zaostává za předchozími lety. Plyn dovážíme především přes Německo, které samo řeší podprůměrné zásoby a je závislé na dodávkách LNG z terminálů v Německu, Nizozemsku a Belgii i na norském potrubním plynu.