Dopady z posledních týdnů do nákladů dopravce na provoz jsou podle Krapince bezprecedentní. Jen na trakční elektřině letos podle něj společnost za stávající situace zaplatí o více než 1,3 miliardy korun více, než původně předpokládala. Enormně navíc rostou i výdaje za naftu, díly do vlaků nebo některé stavební práce. Celkově tak jde podle šéfa státního dopravce o zvýšené náklady v řádech nižších miliard korun.
Dráhy chtějí část růstu přenést na objednatele
I proto chtějí dráhy o současné situaci jednat se svými zákazníky z řad objednatelů. Ve hře je i možné otevření dojednaných smluv. „Nemůžeme to jako dopravce nést dlouhodobě jen na svých bedrech. Jsou-li takto zvýšené náklady dané vlivem objektivních skutečností, které my jako dopravce nemůžeme ovlivnit, je potřeba část těchto nákladů přenést i dál,“ řekl Krapinec. Podle něj se se stejným problémem na společnost obracejí i její dodavatelé.
Jednání jsou podle šéfa drah na začátku a dá se očekávat, že v příštích týdnech a měsících naberou na intenzitě. Krapinec podotkl, že na podobné situace, kdy se výrazně změní vstupní podmínky některých komponentů oproti dříve dojednané smlouvě, pamatuje i zákon. V případě nedohody by tak případné úpravy smluv mohl řešit i soud. Tomu se ovšem chce šéf drah vyhnout. „Situace je obtížná pro všechny a musíme z ní najít řešení společně,“ řekl.
V případě nedohody by tak případné úpravy smluv mohl řešit i soud
Michal Krapinec se stal předsedou představenstva a generálním ředitelem ČD v závěru března, kdy uspěl ve výběrovém řízení. Ve funkci nahradil Ivana Bednárika, předtím působil v čele dceřiné firmy drah ČD-Telematika.
Skupina České dráhy v loňském roce hospodařila se ztrátou 1,6 miliardy Kč. Meziročně je to i přes pandemii a s ní spojená omezení zlepšení o 2,5 miliardy Kč.
