Nezaměstnanost se drží na 4,8 procenta
Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 30. červnu 2026 celkem 356 134 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 40 669 více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci června zůstal na hodnotě 4,8 %, na čemž se podílí pokračující sezónní práce a oživení ekonomiky. Ve srovnání s loňským červnem byla míra nezaměstnanosti vyšší o 0,6 procentního bodu. Po očištění o sezónní vlivy se držela na 5 procentech.
Obvykle se oba výše zmíněné faktory na míře nezaměstnanosti projeví jejím poklesem. Letos tak tomu ale není, přesto že ke konci června bylo inzerováno celkem 99 854 volných pracovních míst, což je o 5 474 více než v květnu. Počet nově evidovaných osob za červen byl oproti předchozímu měsíci vyšší o 1542 osoby, meziročně byl vyšší o 5300 osob.
„Český trh práce je dnes v dobré kondici. O to více se teď můžeme zaměřit na vzdělávání a rozvoj lidí. Od července proto spouštíme nové projekty, které rozšiřují možnosti podpory pro firmy i jednotlivce. Právě kvalifikovaní a připravení lidé jsou základem dlouhodobé konkurenceschopnosti českých firem i celé ekonomiky,“ komentoval statistiku svého úřadu ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Během června se na Úřadu práce ČR nově evidovalo 39 436 lidí. Z evidence Úřadu práce ČR odešlo v červnu 42 154 uchazečů, tj. o 1360 osob méně než v předchozím měsíci a o 7423 osob více než v červnu 2025. Do nového zaměstnání v tomto měsíci nastoupilo celkem 29 973 uchazečů. Z toho 49,3 % tvořili muži a 50,7 % ženy.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v Ústeckém kraji (7,2 %) a v Moravskoslezském kraji (6,8 %). Ve srovnání s květnem poklesl podíl nezaměstnaných osob o 0,1 p. b. v šesti krajích: v Jihočeském, Jihomoravském, Olomouckém, Libereckém, Královéhradeckém a v kraji Vysočina. V ostatních krajích zůstal PNO na stejné úrovni jako v květnu.
Zaměstnavatelé nabízeli ke konci června prostřednictvím Úřadu práce ČR celkem 99 854 volných pracovních míst, což je o 5474 více než v květnu a o 1177 více než před rokem. Struktura volných pracovních míst ukazuje výrazný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v jednotlivých profesích. V některých oborech eviduje Úřad práce ČR výrazný převis uchazečů. Například u všeobecných administrativních pracovníků připadá na jedno místo 30,5 uchazeče (28 348 uchazečů na 928 volných míst), u odborných administrativních pracovníků a asistentů 16,7 (6 329 uchazečů na 380 volných míst), dále u prodavačů či provozovatelů prodejen 14,4 (25 086 uchazečů na 1 738 volných míst). Nejvýraznější nesoulad se aktuálně týká spisovatelů, novinářů a jazykovědců, kdy na jedno místo připadá 60,7 uchazeče. Nicméně v absolutních počtech se jedná pouze o 971 uchazečů na 16 volných míst.
Naopak technické a dělnické profese nabízejí uchazečům zpravidla lepší šance na pracovní uplatnění. Ve srovnání s obory s početným převisem uchazečů je zde konkurence výrazně nižší. U montážních dělníků výrobků a zařízení připadá na jedno volné pracovní místo 1,3 uchazeče (11 720 uchazečů na 8938 volných míst), u obsluhy pojízdných zařízení 1,6 uchazeče (9907 uchazečů na 6332 volných míst). Často poptávanou profesí jsou také řidiči nákladních vozidel.
„Červen bývá na trhu práce tradičně příznivý měsíc. Pokračují sezónní práce, firmy ve službách nabírají před hlavní turistickou sezonou a část uchazečů odchází z evidence do krátkodobějších zaměstnání. Proti výraznějšímu poklesu nezaměstnanosti však stojí strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci a také vyšší podíl hůře zaměstnatelných uchazečů, zejména starších osob a dlouhodobě nezaměstnaných,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance.
Pracovní trh procházíá strukturálními změnami. Firmy hledají specifické specialisty a omezují nábor juniorních pozic. Lidé nad 55 let tvoří téměř 26,5 % nezaměstnaných, mladí lidé 14,5 % a podíl dlouhodobě nezaměstnaných překonal 35 procent. Kromě strukturálních změn tyto údaje hovoří také o věkové diskriminaci uchazečů o zaměstnání.
Širší pohled na trh práce neukazuje na plošné ochlazení. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti podle Eurostatu zůstává v Česku velmi nízká, v květnu činila 2,9 % a patřila spolu s Bulharskem k nejnižším v EU. „Přetrvávající napětí na trhu práce potvrzuje i rychlý růst mezd. V prvním čtvrtletí 2026 vzrostla průměrná hrubá nominální mzda meziročně o 8,1 procenta. Takto silná mzdová dynamika naznačuje, že v řadě odvětví ekonomiky zůstává silná poptávka po pracovní síle. V červenci očekáváme nárůst míry nezaměstnanosti v souladu s typickou sezónností, následně by však měla opět pozvolna klesat. Za celý letošní rok odhadujeme průměrný podíl nezaměstnaných na 4,9 procenta,“ předpovídá Rusinko.