Prezidentovi muži nedostali výjezdní doložku
Záhy poté, co Ústavní soud ČR vydal předběžné rozhodnutí, že vláda nemůže bránit prezidentovi republiky v jeho ústavní povinnosti reprezentovat Českou republiku a hájit její zájmy v zahraničí, vyzval předseda vlády Andrej Babiš prezidenta Petra Pavla, ať do Ankary na summit NATO nejde. Dnes to vypadá tak, že to neřekl celé. Že to mělo znít „Ať tam radši ani nejede“.
Vláda údajně naplnila předběžné opatření Ústavního soudu, když prezidenta Pavla do delegace dopřihlásila. Jejím vedoucím zůstává premiér Andrej Babiš. Pročež vláda rozhodla, že za Hrad se může účastnit prezident plus 4, z nichž 3 jsou členové prezidentské ochranky, a každého účastníka prezidentské mise určila jmenovitě. Zato ale vláda schválila pro těchto pět lidí vlastní vládní letadlo. Co kdyby se zřítilo? Jeden přece nikdy neví…
V rozhovoru pro Deník N Petr Pavel řekl, že premiérovi Andreji Babišovi (ANO) několikrát nabízel kvůli summitu schůzku, naposledy v úterý dopisem. Babiš návrhům nevyhověl, protože z jeho pohledu je vše rozhodnuté, míní Pavel. Delegaci povede premiér. „Já to považuji za realitu. Nepovažuji to za správné, ale považuji za správné dělat práci, za kterou jsem placen, tedy zastupovat ČR navenek,“ komentoval rozhodnutí vlády Petr Pavel.
Babiš má asi pravdu, že summit v turecké Ankaře je to jisté míry zlomový. Členské státy Severoatlantické aliance se zde budou zpovídat ze svých obranných politik a státních výdajů, které se k nim váží. Evropští spojenci také nejspíše budou konfrontováni s odmítnutím podpory armády USA při obranných úderech proti Íránu. A je nepochybné, že v některých bodech těchto politik mají český prezident a předseda české vlády rozdílné názory. Je to ale o důvod více, proč by se měli sejít, možná nejednou, a své postoje a své projevy na vrcholné schůzce klíčových vojenských spojenců si vyříkat a ujasnit. Vocáď pocáď. Mandát vlády ale prezident neobdržel. Záměry vlády jsou asi vojenské tajemství.
Obranným argumentem vlády je tvrzení, že Petr Pavel je prezidentem opozice. Je to nesmysl. On je prezidentem téměř 57 % občanů, kteří ho v plebiscitu zvolili. Tento postoj vlády zastírá skutečný argument: on není prezidentem vládní koalice. To je pravý důvod rozporů. V tom spočívají všechna prezidentská provinění za rozdělování společnosti a eskalaci konfliktů. Ale copak žádost o schůzku s premiérem je eskalace konfliktu? To je to poslední, oč by Petr Pavel usiloval. Také už není nejmladší, svůj úřad vykonává svědomitě a navíc je ostřílený profesionální voják. Jistě by měl ke strategii a taktice NATO co říci a zároveň se neďoubat v politice české vlády, která si svou strategii, taktiku a politiku bude obhajovat sama. Nepochybně by i Petr Pavel našel několik zásadních tézí, ve kterých by vládu podpořil (i dobrovolně).
Petr Pavel chce zůstat vrchním velitelem ozbrojených sil ČR, prezidentem republiky a prvním ústavním činitelem v zemi. „A komu tím prospěje, co?!“ křičí premiér.